Vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí Daniel Fried při setkání se zahraničněpolitickým poradcem bývalého francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka Maurice Gourdaultem-Montagnem v Paříži v prosinci 2006 označil za nepravděpodobnou variantu, že by Kreml nevěděl o celém spiknutí vzhledem k tomu, že "Putin věnuje pozornost detailům".
Litviněnko zemřel pár týdnů před tím v listopadu 2006 v Londýně na otravu izotopem polonia a před smrtí obvinil z otravy tehdejšího ruského prezidenta Putina. Aféra poškodila vztahy mezi Británií a Ruskem. Londýn požadoval v rámci vyšetřování vydání ruského agenta - a nynějšího poslance parlamentu - Andreje Lugového, ale Moskva to odmítá.
Čtěte také: |
The Guardian je jedním ze světových listů, které měly od serveru Wikileaks přednostní přístup k asi čtvrt milionu amerických diplomatických depeší. Podle deníku informace z amerických telegramů zřejmě vyvolají nevoli v obou zemích, které se snaží bilaterální kontakty opět vylepšit a aféru Litviněnko nechat stranou.
"Gourdault-Montagne nahlas přemýšlel, kdo mohl dát rozkaz k vraždě a spekuloval, že šlo asi o vyřizování účtů mezi ruskými bezpečnostními službami a ne o přímý zásah Kremlu," uvádí depeše, podle níž ale Fried s tímto názorem nesouhlasil. "Připomněl, že Putin věnuje pozornost detailům, a zpochybnil, že by bylo možné, aby nějaké složky bezpečnostních služeb mohly operovat - a už vůbec ne v Británii - bez Putinova vědomí... uvedl, že Rusové jsou stále sebevědomější, skoro arogantní," píše se v telegramu.
V dalších depeších američtí diplomaté uvádějí, že vzhledem k tomu, že Kreml odmítá vydat Lugového, pravda o zavraždění Litviněnka sotva vyjde někdy v blízké době najevo. Bývalý velvyslanec v Moskvě John Beyrle v květnu 2007 označil za nepravděpodobné, že by Rusové Lugového vydali, přestože to "dlouhodobě poškozuje jejich pověst".
Beyrleův předchůdce William Burns citoval názor ruského politického analytika Stanislava Bělkovského, že Lugového"osobně chrání Putin". V jiné depeši se Burns zabývá množstvím konspiračních teorií o Litviněnkově smrti, které kolovaly v Moskvě.
Všechny tyto teorie trpí tím, že pro ně nejsou důkazy, poznamenal Burns. Na každý pád ale podle něj vrhají špatné světlo na ruské vedení, protože většina rozumných pozorovatelů měla sklon čekat od ruského státu to nejhorší. "Ať je nakonec pravda jakákoli - a nemusí být nikdy známa - místní sklon takřka automaticky předpokládat, že za tímto úmrtím stojí někdo z Putinova úzkého kruhu nebo z jeho okolí, dostatečně vypovídá o tom, co lidé od Kremlu očekávají," uvedl Burns.
