Ještě pár dekád nazpět by schůzka mezi nejvyššími představiteli Spojených států a Vietnamu v Oválné pracovně byla obtížně představitelná, natož aby bezprostředně po ní zaznívala slova o „komplexním partnerství“ či „upřímném a konstruktivním dialogu“. Návštěva generálního tajemníka Komunistické strany Vietnamu Nguyen Phú Tronga v Bílém domě však, zdá se, v úterý uzavřela bolestnou kapitolu ve společné historii. Obě země o ní mluví jako o historickém milníku.
Trong je vůbec prvním komunistickým tajemníkem Vietnamu, který do USA přijel na oficiální návštěvu. Přelomová schůzka se koná ve velmi symbolickém čase – bez pár dní tomu je 20 let, co Washington s Hanojí znovu navázaly diplomatické vztahy.
„Myslím, že ještě před 20 lety by si sotvakdo dokázal představit schůzku – podnětnou, důležitou schůzku mezi generálním tajemníkem Komunistické strany Vietnamu a prezidentem Spojených států,“ podotkl Trong na společné tiskové konferenci s Barackem Obamou. „Bývalí nepřátelé se změnili v partnery,“ nechal se slyšet vietnamský kádr. Nicméně nutno podotknout, že ono partnerství motivuje společný zájem.
Obavy z Číny
Tím je omezení rostoucích ambic Pekingu, jenž zejména v posledních měsících intenzivně demonstruje svou sílu v Jihočínském moři. Ve sporných vodách, které si nárokují kromě něj i Vietnam a další čtyři země, staví Čína na útesech a mělčinách umělé ostrovy. Satelitní snímky vojenského zázemí na ostrovech vzbuzují obavy i tisíce kilometrů na východ v USA, které považují region tradičně za své hájemství.
Boj o konec světa. Mazaná Čína se rozpíná pomocí umělých ostrovů |
Právě dění v Jihočínském moři bylo jedním z hlavních témat schůzky Tronga s Obamou. To druhé má k němu nicméně blíž, než se na první pohled může zdát. USA se snaží ambice Číny v oblasti už několik let přiškrtit bez přímé konfrontace. Činí tak mimo jiné příslibem ekonomických benefitů. S dvanáctkou zemí včetně Vietnamu vyjednávají o projektu takzvaného Transpacifického partnerství, regionální obchodní dohodě. V případě Vietnamu však zůstávalo dosud jen u slov.
To by se ale brzy mohlo změnit. Apely Washingtonu totiž nyní směřovaly na ta nejpovolanější místa. Trong coby někdejší hlavní stranický ideolog představuje jeden z nejkonzervativnějších elementů v současném vietnamském vedení. Traduje se přitom, že je to on, kdo má rozhodující slovo, pokud jde o směřování země. Jeho souhlas je tak klíčový – zvlášť, když se má za to, že dosud upřednostňoval spíše pevné vazby s Pekingem. Nabízí se tak rázem vysvětlení, proč byl americký prezident na něj až nebývale mírný, když přišla řeč na lidská práva a věznění odpůrců komunistického režimu.
