Rozhovor s jaderným fyzikem Vjačeslavem Danilenkem či jeho fotografii lze nalézt jen stěží. Nemá rád publicitu, nechce být slavný. Žije dnes v Kyjevě a s novináři nekomunikuje. Přesto jeho jméno figuruje na prvních stránkách světového tisku.
Podle ruských i ukrajinských zdrojů je Danilenko skutečně tím mužem, který měl podle nejnovější zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o íránském jaderném programu pomáhat Teheránu k jaderné zbrani.
MAAE jméno člověka, který měl hrát klíčovou roli v íránském jaderném výzkumu, neuvedla. Bylo ale jasné, že pochází z bývalého SSSR. Poté ruští novináři z prestižního listu Kommersant našli toho, kdo jediný mohl podobnou misi vykonat.
ČTĚTE TAKÉ: |
První reakce ukrajinského fyzika Danilenka na přímý dotaz žurnalistů o jeho působení v Íránu byla rezolutně odmítavá. „Nejsem jaderný fyzik a nejsem zakladatel íránského jaderného programu,“ odbyl reportéry.
Jenže se ozval jeho někdejší kolega, dnes ředitel ukrajinské firmy Alit a české NanoGroup Vladimir Padalko. „Danilenko je otcem nanoplazmy. To on v roce 1962 odhalil syntézu metodou výbuchu,“ řekl a potvrdil, že Danilenko se v posledních letech několikrát setkal s experty z MAAE, kteří se zajímali o jeho působení v Íránu.
Nakonec i ruští experti přiznávají: fenomenální Danilenkovy znalosti o plynové dynamice a úderné vlně mohly být Íráncům velmi užitečné. Naopak ruské ministerstvo zahraničí obvinilo novináře z nekompetentnosti a šíření fám.
Výbuch, fyzika, technika, technologie
Novou zprávu zveřejnila atomová agentura tento týden. I její utajovaná část se nečekaně objevila na stránkách nezávislého amerického Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost (ISIS).
Právě tato příloha obsahuje informace, které novináře dovedly k Danilenkovi. Píše se v ní totiž o „jistém specialistovi“, který pracoval v Íránu od roku 1996 do roku 2002. Působil v Centru jaderné fyziky jako instruktor, který íránské specialisty učil počítačové modelaci jaderných hlavic.
ČTĚTE TAKÉ: |
Je téměř jisté, že řeč je o ukrajinském doktorovi technických věd Vjačeslavovi Vasiljeviči Danilenkovi, bývalém pracovníkovi Ruského federálního jaderného centra ve Sněžinsku. Je to dodnes jeden ze dvou výzkumných ústavů, který se v Rusku zabývá jadernými zbraněmi a jehož výsledky jsou na světové úrovni.
Danilenko sem nastoupil už v 50. letech a vydržel zkoumat jádro až do penze. V 90. letech skutečně pracoval v Íránu, kde vzdělával mladé odborníky. V roce 2010 vydal monografii Výbuch, fyzika, technika, technologie, která je vyvrcholením jeho dlouholeté praxe, během níž pracoval i v kanceláři slavného Konstantina Krupnikova, spolutvůrce první sovětské jaderné bomby.
