Byla skoro půlnoc, když dva muži vykopli dveře domu Berty Cáceresové, prošli kuchyní, vstoupili do ložnice a jeden z nich šestkrát vystřelil. Cáceresová o chvíli později zemřela. Její přítel Gustavo Castro Soto skončil s těžkými zraněními v nemocnici.
Drsný příběh se odehrál v březnu 2016 v ospalé vesničce La Esperanza ve středoamerickém Hondurasu. A přestože tahle chudá země u pobřeží Atlantiku patří k místům s největším počtem vražd na světě, případ 44leté ekoložky neskončil stručnou notickou v místním tisku, jak by se dalo očekávat. Ba naopak. Přesáhl hranice a stal se symbolem honduraského boje proti kupčení s pozemky a propojením politiky se stavebníky a těžaři.
Aktivisté zkoumali, jak se v Číně vyrábí boty Ivanky Trumpové. Dva zmizeli beze stopy |
Ostatně Berta Cáceresová patřila k symbolům už za svého života. Držitelka prestižní ekologické Goldmanovy ceny opakovaně – a navzdory výhrůžkám – upozorňovala mimo jiné na podivné machinace ohledně výstavby nové přehrady v západní části země, kterou obývají původní obyvatelé kmene Lenca. A to se jí zřejmě stalo osudným.
Po objasnění případu volaly různé mezinárodní ekologické organizace i filantropové, kteří se zabývají tématem ochrany přírody. Honduraská policie dosud kauzu neuzavřela a za mřížemi skončilo osm podezřelých. Jenže samé „nižší šarže“, které podle rodiny Cáceresové vraždu jen „vykonaly, ale nezosnovaly“.
Tento týden případ znovu ožil. Skupina pěti nezávislých právníků z různých částí amerického kontinentu, jež si najala dcera zavražděné aktivistky Berta Zúňigová a organizace COPINH, v jejímž čele Cáceresová stála, zveřejnila zprávu, podle níž vražda ochránkyně přírody nebyla „nahodilým incidentem“, jak zněl jeden ze závěrů policie.
Právníci – mimo jiné z USA a Kolumbie – prozkoumali přes 40 tisíc stran přepisů rozhovorů a zpráv z mobilních telefonů dvou podezřelých a několika vysoce postavených manažerů společnosti Desa (Desarrollos Ennergéticos Sociedad Anónima), která zastřešuje výstavbu sporné přehrady, projekt Agua Zarca. Domnívají se, že objasňují smrt Cáceresové.
„Existující důkazy potvrzují zapojení státních bezpečnostních agentů, vrcholných manažerů a zaměstnanců společnosti Desa při plánování a následném utajování vraždy,“ uvedla skupina právníků ve zprávě, z níž citoval New York Times. „Prokurátor přesto proti těmto lidem nevznesl obvinění,“ píše se dále v textu. Desa opakovaně odmítla jakoukoli účast na smrti ekoložky. Analýza rozhovorů, které právníci dostali na základě rozhodnutí honduraského soudu (po čtyřech předchozích zamítnutích), ale ukazuje, že někteří manažeři hovořili o možnostech, jak se Cáceresové zbavit. „Byli si tak jistí svou beztrestností, že hovořili zcela otevřeně,“ uvedla Zúňigová.
Firma Cáceresovou sledovala
Zmínění dva zadržení, jejichž mobily právníci dostali k dispozici, byli Sergio Rodríguez Orellana, vedoucí odboru pro sociální a enviromentální otázky společnosti Desa, a Douglas Geovanny Bustillo, vysloužilý armádní poručík, který měl ve společnosti na starost bezpečnost. Muži podle zprávy často komunikovali s třemi vysoce postavenými manažery, které informovali o pohybu Cáceresové a dalších tří členů organizace Copinh (jedné z organizací na podporu původních obyvatel v zemi).
Konverzace ukazuje, že vedení podporovalo sabotáže protestů a vyhrožování členům organizace. „Chybí zjistit, kdo najal Bustilla, aby akci naplánoval,“ řekl Miguel Ángel Urbina, jeden z advokátů a autorů nové zprávy.
Jisté je, že Cáceresová byla pro společnost značně nepohodlným protivníkem. Ekoložka dlouhodobě upozorňovala na kontroverzní projekt podniku Desa, který koncesi na vybudování přehrady na řece Gualcarque v západní části země získal v roce 2009. Společnost odmítala jednat s původními obyvateli o projektu, jenž podle kmene Lenca zásadně ohrožoval život místní komunity a hrozil poškozením důležitého vodního zdroje. Firma navíc vznikla za podivných okolností a koncesi získala v době, kdy měla kapitál sotva 1200 dolarů. Bezvýznamná společnost měla nejen koncesi, ale i povolení ke stavbě, práva na vodu a výhodný kontrakt s polostátní energetickou společností na prodej elektřiny. O dva roky později se firmy chopila vlivná honduraská rodina.
Necelý rok před smrtí Cáceresová získala prestižní Goldmanovu cenu, nejvýznamnější ocenění v oblasti ekologie, a strhávala na sebe stále větší mezinárodní pozornost. I kvůli výhrůžkám, jimž čelila v zemi, kde vládne Juan Orlando Hernandéz. O poctivosti vlády prezidenta, jenž před osmi lety pomáhal zosnovat puč proti lídrovi země Manuelu Zelayovi, mnozí pochybují.
Cáceresová nebyla jediná, kdo za své aktivity zaplatil životem. Honduras totiž drží jedno smutné světové prvenství. Od roku 2010 tam přišlo o život 120 ekologů.
