Podobnou sérii veřejných manifestací turecké menšiny zažilo Německo naposledy začátkem června. Tehdy schválil parlament rezoluci označující masakr Arménů způsobený v roce 1915 vojsky Osmanské říše za genocidu.
Tenkrát vyzvala německé Turky k demonstracím tak zvaná Unie evropsko-tureckých demokratů (UETD). Právě ona bývá považována za prodlouženou ruku současné turecké vládní strany AKP v zahraničí.
V nedávných letech například organizovala nejenom v Německu mítinky před tureckými parlamentními a prezidentskými volbami, jichž se zúčastnil i současný prezident Recep Tayyip Erdogan.
Turecko: Ve středu přijmeme důležité rozhodnutí. Zajistí stoprocentní bezpečnost |
Ačkoli dosud proběhly všechny demonstrace bez větších incidentů, vyvolává zjevně rostoucí politická angažovanost turecké komunity u řady německých politiků určité znepokojení.
Riziko pro společenský smír v Německu
Mezi ně patří například státní ministryně pro otázky integrace Aydan Özoguzová, která je sama tureckého původu. Již v neděli večer varovala před tím, aby se turecký vnitropolitický konflikt nepřenesl do Německa.
National Post Home to 3 million Turkish immigrants, Germany fears rising tensions after failed coup National Post... https://t.co/aXFk44FjLb
— Viviane (@VivianeIDK) 19. července 2016
Další politik s tureckými kořeny – předseda strany Zelených Cem Özdemir zase vyzval vládu kancléřky Angely Merkelové, aby omezila vliv Turecko-islámské unie úřadu pro náboženství (DiTiB), zastřešující řadu muslimských aktivit v Německu.
Tato organizace je totiž podřízena státnímu úřadu pro náboženské otázky v Ankaře, zastřešuje řadu mešit a stejně tak organizuje i výuku islámu v Německu.
‚Vykostila mě a naservírovala nervově nemocnému despotovi k čaji,' říká satirik o Merkelové |
Šéf DiTiB je zároveň vyslaneckým radou pro náboženské a sociální otázky při tureckém velvyslanectví v Německu. Podle Özdemira tak existuje značné riziko, že autoritativní pojetí demokracie uplatňované současnou vládou v Ankaře bude vštěpováno prostřednictvím institucí napojených na DiTiB i mezi členy turecké komunity v Německu.
Vztahy Německa a Turecka jsou řadu měsíců značně napjaté. Berlín považuje Ankaru za klíčového partnera při řešení uprchlické krize, zároveň kritizuje stále častější omezování lidských práv.
K jejich vyhrocení došlo obzvlášť poté, co německý satirik Jan Böhmermann zveřejnil rýmovačku hanobící prezidenta Erdogana a Bundestag přijal arménskou rezoluci. V reakci na to pak turecká vláda zakázala německým poslancům cestu za 240 německými vojáky, kteří jsou rozmístěni na vojenské základně v tureckém Incirliku a podílejí se na operacích proti takzvanému IS.
Erdoganova paranoia zesílí. Šok přetaví v drsné účtování, domnívá se expert |
Již příští rok přitom může v německých volbách kandidovat strana usilující cíleně o hlasy turecké menšiny. Její založení chystá 49letý podnikatel Remzi Aru, jenž bývá častým hostem německých talk show. Na svém twitterovém účtu dává pravidelně najevo náklonnost k turecké vládní straně. V jednom z příspěvků například uvedl, že „učit se od AKP znamená učit se vyhrávat“.