Si Ťin-pching je zaníceným fanouškem fotbalu a není známo, že by někdy holdoval zábavě na greenu. Naopak v Číně vede válku proti tomuto sportu. Od chvíle, co se dostal k moci před pěti lety, zařídil uzavření mnoha golfových hřišť a vydal příkaz, kterým 88 milionům členů komunistické strany zakázal „hru zbohatlíků“.
Čína s KLDR pomůže, nebo si USA poradí i bez ní, prohlásil Trump |
„Pro Siho je golf velmi ožehavé téma. Kdyby se nechal vyfotit v golfovém, s Trumpem či bez, mohlo by to pro něj dopadnout strašlivě,“ uvedl pro americkou stanici CNN Dan Washburn, autor knihy o historii golfu v Číně. „Je to pro něj symbol korupce, proti níž horlivě bojuje,“ dodal Washburn s tím, že si nedokáže představit situaci, kdy by se Si, alespoň veřejně, nechal vidět, jak přijímá nenáviděný zvyk.
Boj současného čínského prezidenta proti golfu není ničím novým. Komunisté sport zakázali už v roce 1949 poté, co převzali moc. Golf měl nálepku „hra pro milionáře“. I po větším otevření se světu a zahraničnímu kapitálu v osmdesátých letech Peking lavíroval mezi podporou a zákazem golfu.
Celonárodní zákaz stavby nových golfových hřišť byl v roce 2004 zaveden s cílem ochránit přírodní zdroje. Čína totiž trpí v mnoha regionech nedostatkem vody a orné půdy. Lokální politici však zákaz hojně ignorovali s vidinou zisku z prodeje půdy. Přítrž tomu učinil až právě Si Ťin-pching.
  |
Zákaz golfu uvnitř komunistické strany v roce 2015 byl součástí souboru nařízení na očištění aparátčíků od korupce. Trestné je od té doby nejen používání veřejných zdrojů k hraní golfu, ale třeba i přílišné utrácení za jídlo nebo zahraniční cesty.
Členství ve většině golfových klubů stojí tisíce dolarů ročně a platy členů komunistické strany takové výše dosahují jen sotva. Proto je nařízení prakticky rovno zákazu.
Návrat k pingpongové diplomacii?
Americký prezident Trump je na rozdíl od čínského protějšku vášnivým golfistou. Jeho vášeň jej už několikrát dostala do problémů. Pobouření vyvolala na konci března Trumpova přítomnost v jednom z jím vlastněních golfových klubů ve Virginii. Jeho tým totiž ve stejnou dobu tvrdil, že pracuje v Bílém domě, jak informovala stanice CNN.
U kritiků to vyvolalo námitky o Trumpově pokrytectví. „Budu pro vás makat. Nebudu mít čas na hraní golfu,“ řekl například v jednom ze svých projevů v kampani minulé léto. Navíc si vícekrát stěžoval na to, že jeho předchůdce Barack Obama místo práce trávil čas na greenu nebo dovolené.
Can you believe that,with all of the problems and difficulties facing the U.S., President Obama spent the day playing golf.Worse than Carter
Kvůli posledním problémům se svou golfovou image a přístupem čínského prezidenta k této hře bude muset Trump vymyslet jiný způsob, jak ukázat, že oba státníci našli společnou řeč. Nejlepší by z marketingového hlediska byla nějaká vizuálně přitažlivá a zároveň nepříliš fyzicky namáhavá aktivita.
O to těžší úkol to bude poté, co v únoru na Floridě Trump přivítal japonského premiéra Šinzó Abeho a nechal se vyfotit právě při hře golfu. Pokud by se chtěl inspirovat svým předchůdcem Richardem Nixonem, mohl by zvolit partičku stolního tenisu. Byla to „pingpongová diplomacie“, kdy na začátku sedmdesátých let sblížení hráčů stolního tenisu přivedlo blíž k sobě i obě velmoci.
