Macron už v sobotu označil za nepřijatelnou hrozbu zvýšení amerických cel kvůli Grónsku, se kterou přišel prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu chce Grónsko získat pro Spojené státy, což zdůvodňuje bezpečnostními argumenty, zatímco v Evropě jeho záměr vyvolává odpor.
Nástroj ACI, jehož použití vyžaduje schválení kvalifikovanou většinou zemí EU, umožňuje mimo jiné zmrazení přístupu k evropským veřejným zakázkám či blokování některých investic.
Po aktivaci nástroje nastupuje nejprve vyjednávání a jestliže neuspěje, Evropská komise připraví balík protiopatření, které předloží Radě EU ke schválení. Může jít i o cla na vybrané výroky či omezení dovozu či vývozu.
Varování osmi evropských zemí
Po Macronově prohlášení Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Británie ve společném prohlášení varovaly, že hrozby zavádění cel ze strany Spojených států narušují transatlantické vztahy a mohou způsobit nebezpečnou spirálu eskalace.
Země také v prohlášení vyjádřily plnou solidaritu s obyvateli Grónska, které je dánským autonomním územím. Zdůraznily, že jako členové NATO považují bezpečnost v Arktidě za společný transatlantický zájem a že zůstanou jednotné a koordinované při obraně své suverenity.
Norský premiér Jonas Gahr Störe pak v rozhovoru s televizní stanicí NRK varoval před rizikem obchodní války, která by mohla vzniknout kvůli hrozbě amerických cel. Vyzval k opatrnosti, protože obchodní válka by podle něj nikomu neprospěla.
Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm unijních států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska.
Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat - tedy z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska.
Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA patnáctiprocentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda o Grónsku nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro uvedených osm zemí z deseti na 25 procent.
Italská premiérka Giorgia Meloniová, která má k americkému prezidentovi blízko, uvedla, že s Trumpem hovořila, aby ho informovala o „chybě“, za kterou považuje hrozby týkající se cel.
Nizozemský ministr zahraničí David van Weel výhrůžky amerického vůdce označil za „nepochopitelné a nevhodné“. „To, co Trump právě teď dělá, je vydírání,“ uvedl šéf nizozemské diplomacie během televizního rozhovoru. Jeho irská kolegyně Helen McEntee hrozby označila za „zcela nepřijatelné a hluboce politováníhodné“.
Kvůli novým hrozbám se dnes odpoledne v Bruselu mimořádně schází velvyslanci členských zemí při EU.
16. ledna 2026 |
