V Německu se zase v souvislosti s misí Sophia pravidelně objevuje kritika, že namísto boje proti pašerákům lidí zachraňuje především uprchlíky. Tím prý de facto prodlužuje řetězec ilegální migrace.
Pochybnosti o pokračování mise Sophia zesílily poté, co Německo před několika dny rozhodlo, že svou fregatu Augsburg, která se na misi podílí, začátkem února stáhne a žádnou náhradu za ni již nepošle. Vláda v Berlíně ale následně popřela informace, že by se z námořní operace úplně stáhla. Do budoucna se ale prý hodlá podílet na její činnosti v centrále celé mise, která je v Římě. Po stažení německé lodě tak zůstanou k dispozici ještě dvě další fregaty, španělská a italská.
Německá fregata Augsburg, která doposud sloužila při operaci Sofia.
Očekává se, že šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v dohledné době předloží členským státům EU návrhy, jak s operací do budoucna naložit.
Námořní mise Sophia byla zahájena v červnu 2015. Její mandát byl několikrát rozšířen a časově omezen do konce března 2019. Kromě aktivit přímo na moři v podobě boje proti pašerákům lidí nebo záchrany tonoucích, se její příslušníci účastní také výcviku jednotek libyjské pobřežní stráže. Právě z Libye každoročně startují stovky často i velmi primitivních člunů s běženci, kteří se snaží tímto způsobem dostat do Evropy. Vedle lodí se na akcích mise podílejí i letadla a vrtulníky využívané také v boji proti pašování zbraní nebo ropy.
Lodě podílející se na misi Sophia mají právo zastavovat v mezinárodních vodách plavidla a prohledávat je. Následně pak mohou zabavit plavidla, zadržet osoby podezřelé z podílu na pašování lidí a předat je k trestnímu stíhání do některého z členských států EU. Zatím bylo takto zajištěno asi 140 podezřelých a zničeno více než 400 člunů sloužících k pašování lidí.
V rámci operace Sophia se dosud podařilo zachránit více než 49 tisíc lidí, kteří následně skončili v některých z uprchlických táborů v Itálii.
