Bojiště budoucnosti bude křižovat mnohem více autonomních strojů, řekl pro Lidovky.cz americký generál |
Podle Bohace bude hrát v konfliktech klíčovou roli vesmír. „Z vesmírného programu se může stát úplně samostatné armádní odvětví. Začínáme tušit, že satelity a další vesmírná zařízení budou v budoucnu pravděpodobně rozhodovat o výsledcích konfliktů,“ tvrdí generál a dodává, že vesmírné síly sehrají roli, kterou mělo v minulosti letectvo.
LN: Byl jste součástí operací Enduring Freedom v Afghánistánu po útocích v září 2001. Jak by operace zřejmě vypadala dnes?
Důležitou součástí by byla úzká spolupráce se spojenci, nebyla by to jednostranná akce, ale kolektivní snaha. Je to skutečně důležité kvůli demokracii a hodnotám, které členské státy sdílejí. Ta myšlenka je jednoduchá – spolu to zvládneme lépe a efekt našich snah bude trvalejší.
LN: Jste v armádě 41 let. Co se od té doby změnilo?
Strašně moc. Podívejte se jen na rozvoj digitálních technologií, tento rozhovor také vznikne s jejich pomocí. Když jsem se k armádě připojil, nic jako emaily a mobilní telefony neexistovalo. Do armády jsem vstoupil v roce 1978, zrovna jsme se vypořádávali s koncem války ve Vietnamu i krizí kolem Watergate. Lidé armádě a obecně institucím příliš nevěřili. Dnes je to úplně jiné, když vyjdete na veřejnost v uniformě, lidé vám za vaši službu děkují a podporují vás. Občas vám dokonce koupí jídlo nebo šálek kávy. Takže časy se změnily neskutečně.
LN: A také zmizel společný nepřítel v podobě Sovětského svazu...
Tehdy to byl souboj dvou supervelmocí, později se z Ameriky stala jediná supervelmoc. Teď už jsme ale, myslím, zpět v době velké mocenské rivality s Čínou a Ruskem. Každý z nich má své vlastní zájmy, které nejsou vždy zcela v souladu s těmi americkými nebo těmi Severoatlantické aliance.
(burácení motorů nad námi) LN: Americká armáda očividně technologicky postupuje, jak se stíhá držet Národní garda?
Ve Spojených státech máme to štěstí, že se na Národní gardu lidé nedívají skrze prsty. Je to záložní bojová síla, kterou si každý stát udržuje. Kdybychom nebyli na stejné technologické úrovni jako armáda, nebyli bychom poté dohromady moc efektivní. Pro Národní gardu je tu možnost z hlediska financování nabídnout americkým daňovým poplatníkům skvělou přidanou hodnotu v tom smyslu, že umožňujeme být americké armádě efektivnější na globální úrovni. Ostatně složky Národní gardy jsou každý den nasazovány po celém světě po boku armády. Takže co se otázky týče – v ničem podstatném určitě nezaostáváme.
LN: Pocházíte z letectva, které často symbolizují bojové stíhačky. Dnes jsou to ale také drony a další stroje.
Jistě, vývoj je zcela zřetelný. V druhé světové války dominovaly bombardéry, poté se hlavní zbraní letectva staly bitevní stíhačky. V dnešní mocensky soutěživé době je ale nutné disponovat vším – bombardéry, bojovými letouny, velkými transportními letadly, ale i drony a zařízení umístěná ve vesmíru, kde operujeme se satelity. To vše nám umožňuje poskytnout bezpečí našim jednotkám na zemi.
LN: Tipnete si, jak bude vypadat bojiště za 50 let?
Moje křišťálová koule funguje perfektně, takže vám to mohu říct přesně. Ale vážně. Pravděpodobně uvidíme mnohem propojenější zbraňové systémy. Nejen jeden na tanku a jeden na letadle, které operují izolovaně. Budou spolu spojeni a tím budou i mnohem efektivnější. Celé to bude zasazeno do jedné velké sítě.
Na Dny NATO dorazilo celkem 220 tisíc lidí. V neděli zkomplikovalo dopravu pět nehod |
LN: A co specificky letectvo? Budou piloti stále nepostradatelní?
Neřekl bych nepostradatelní. Vrátím se ale k vesmíru, kde se Spojené státy rozhodly operovat. Z vesmírného programu se může stát úplně samostatné armádní odvětví. Začínáme tušit, že satelity a další vesmírná zařízení budou v budoucnu pravděpodobně rozhodovat o výsledcích konfliktů. Vesmírné síly sehrají roli, kterou mělo v minulosti letectvo.
LN: Popisujete velmi pokročilé technologie. Jak může třeba v rámci aliance přispět země jako Česká republika?
Celé to stojí na schopnosti spolupracovat a na znalostech jeden druhého. S českým letectvem spolupracujeme už od roku 1993, takže 26 let. Společně jsme vyspěli. Není to přitom o tom, kdo trénuje koho. Musíme si být jistí, že pokud spolu půjdeme do boje, budeme společně efektivní. Řeknu vám, že české letectvo dnes považujeme za sobě rovného partnera. Je očividné, že česká vláda se rozhodla do českých ozbrojených sil investovat. Na jednu stranu, aby ochránila svou suverenitu, což zvládne velmi dobře. Ale také aby byla připravená operovat globálně. To je částečně produkt také spolupráce mezi vzdušnými silami Texasu, Nebrasky a Česka.
LN: Jak přesně Národní garda s Armádou České republiky spolupracuje?
Děláme celou řadu věcí. Od tréninku vedoucích důstojníků po oblast kybernetiky. Nebo inženýrská spolupráce, texaská Národní garda byla v Česku nedávno. Takže bych řekl, že spolupracujeme skutečně ve všem.
LN: Funguje obohacení skutečně oboustranně, nebo proudí jen jedním směrem?
Stoprocentně oběma směry. Češi jsou například světově uznávanou kapacitou v obraně proti chemickým a biologickým zbraním, v tom jsme se definitivně poučili.
LN: Máte velmi specifické příjmení. Máte vazby na Česko?
Samozřejmě. Jsem stále v kontaktu se svou rodinou tady v Česku, žijí převážně v Praze. Když už se sem dostanu, vždy se snažím ukrojit si čas také na ně.
LN: Jeden z vašich rodičů byl Čech?
Babička a dědeček z otcovi strany jsou z Čech. Přišli do USA začátkem dvacátého století se svými dvěma nejstaršími dětmi a skončili v Nebrasce. Tam měli dalších 13 dětí, takže velmi široký kontingent rodiny Boháčů.
LN: Vy to skutečně vyslovujete Boháč? Americká ambasáda mi říkala anglickou výslovnost „bouhek“...
To ale není špatně, používám oba výrazy. Můj otec byl totiž krejčí a lidé měli problém si tu českou verzi zapamatovat, zatímco poangličtěné jméno fungovalo lépe. Takže jsem to také začal používat. Jenže moji dva bratři říkají normálně „Boháč“, stejně jako moje dcera. Je to asi ta nejlepší možná ukázka spolupráce mezi Českem a Spojenými státy.