Záhadná úmrtí na Ukrajině. Janukovyčovi muži umírají, informační válka žije

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

• Ve čtvrtek 16. dubna, dvě hodiny po poledni, projíždí Kyjevem tmavě modrý ford, v němž sedí dvojice ozbrojených maskovaných mužů. Míří do ulice, kde bydlí ukrajinský publicista Oles Buzina. O několik minut později zasáhnou Buzinu přímo před jeho domem výstřely: někdejší šéfredaktor listu Segodňa se hroutí k zemi, vrazi z místa činu okamžitě prchají. Ještě před příjezdem policie se kolem nehybného Buzinova těla shromažďují vyděšení sousedé. Neuplynulo ještě ani 24 hodin, kdy se dozvěděli o násilné smrti Oleha Kalašnikova, ex-poslance spjatého s režimem Viktora Janukovyče.

Zatykač Interpolu na svrženého ukrajinského exprezidenta Viktora Janukovyče.

Bývalý prezident Ukrajiny zemi kvapem opustil 22. února loňského roku s pomocí ruských agentů, kteří mu na příkaz Vladimira Putina umetali únikovou cestu (více zde: Putin ve filmu líčí, jak zachránil Janukovyče ‚před zabitím‘). Spolu s dalšími prominenty svržené vlády nalezl útočiště v Rusku, jež nad uprchlíky drží ochrannou ruku a ze zatykačů vydaných na nejen Kyjevem, ale také Interpolem, si přitom pramálo dělá. Jaké životní podmínky Janukovyčovi a jeho komplicům poskytuje, toť otázka. Jisté však je, že Moskva padlé hodnostáře uklidila – aspoň zatím – z dosahu ukrajinské i mezinárodní justice.

Horká půda Ukrajiny

Mnozí aktéři Janukovyčovy politiky ovšem na území Ukrajiny zůstávají. A události posledních týdnů naznačují, že minimálně pro některé z nich se ukrajinská půda stala nepříjemně horkou. Od letošního ledna přišla o život desítka lidí, kteří byli tak či onak spjatí s mocí nebo kursem Janukovyčovy Strany regionů. Mezi mrtvými figurují nejen politici, ale také lidi z bezpečnostního či finančního sektoru, například bývalý gubernátor Charkovské oblasti Oleksij Kolesnyk či šéf Fondu státního majetku Mychajlo Čečetov (seznam jmen naleznete na konci textu, pozn. red.).

Prominentní Janukovyčův politik spáchal sebevraždu. Hrozilo mu vězení

Všichni zmínění zemřeli předčasně; seznam příčin smrti zahrnuje zastřelení, pád z okna či oběšení; v šesti z celkových deseti incidentů zněla předběžná vyšetřovací verze „sebevražda“. Podezřelý sled událostí? Jistě. Jenže průkazných faktů se nedostává. A tak není divu, že zatím zanikají v záplavě více či méně pravděpodobných dohadů.

„Tyto vraždy mají podobné rysy. Zdá se, že střílení svědků v kauze Antimajdan pokračuje,“ spekuloval ve čtvrtek na Facebooku poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko. Narážel tím na vleklé vyšetřování loňského krveprolití na kyjevském náměstí Nezávislosti a hnutí Antimajdan, jež bylo zkonstruováno jako nástroj boje proti tamním demonstrantům.

Janukovyčův muž organizoval Antimajdan, nyní ho v Kyjevě zastřelili

Kalašnikov, zastřelený ve středu večer před dveřmi svého bytu, byl považován za jednoho z hybatelů Antimajdanu. Muž, který loni Janukovyčovy oponenty označoval za „hysteriky poháněné drogami“, se už dříve neméně rázně vyjadřoval na četných s politikou spjatých shromážděních. Organizoval je navzdory tomu, že již od roku 2007 neměl žádnou politickou funkci a sama Strana regionů k němu poté, co fyzicky napadl novináře, zaujala značně rezervovaný postoj.

„Není pochyb o tom, že mrtvý věděl hodně o financování Antimajdanu,“ uvedl na adresu Kalašnikova Heraščenko. Kalašnikov a Buzina prý mohli zemřít kvůli tomu, aby nemohli svědčit proti takzvaným tituškám, ozbrojeným Janukovyčovým úderkám obviněných z loňského násilí proti demonstrantům. Jenže Buzina, ač proslulý svými proruskými postoji, které často přerůstaly v nevybíravé výlevy proti ukrajinskému národu, v kauze Antimajdan vůbec nesvědčil a na hnutí neměl přímé vazby, citoval list The Kyiv Post šéfa speciálního vyšetřovacího týmu Serhije Horbatjuka.

Další hlasy viní z násilných úmrtí někdejších prominentů šedou eminenci za Janukovyčovým režimem a vysvětlují je snahou o umlčení nepohodlných svědků, kteří by mohli dát Kyjevu do rukou zbraň v podobě kompromitujících výpovědí. Jenže ani tato teorie není stoprocentně přesvědčivá, řekla serveru Lidovky.cz ukrajinistka Lenka Víchová. „Pokud by se Janukovyč a jeho klika chtěli zbavit těch, co o nich mohou něco prozradit, odstraňovali by jiné, například právníky. Kalašnikov byl marginální kriminálník, navíc s minimálním dopadem na ukrajinskou společnost, příliš vážně Ukrajinci nebrali ani Buzinu. Rozhodně to nebyli lidé, kteří by ohrožovali stávající vládu,“ soudí Víchová.

Osudný Den vítězství

Vladimir Putin v televizní besedě s občany Ruské feredace.

Moskva razí jinou hypotézu. Vladimir Putin ve čtvrteční besedě s občany Buzinovu smrt promptně onálepkoval jako „politickou vraždu“ a jeho slova následně rezonovala také v ruských státních médiích. „Poslední dobou Kalašnikovovi vyhrožovali za jeho politické názory, konkrétně za jeho výzvy k oslavám 70. výročí vítězství (ve druhé světové válce)“, oznámila stanice Rossija 1. Výročí Kalašnikova v poslední době skutečně zaměstnávalo: podle jeho manželky byl zavražděn, když se vracel z tiskárny, jíž zadal výrobu letáků glorifikujících Den vítězství.

Možnou spojitost s oslavami 9. května naznačil také Kyjev, jeho interpretace se však výrazně liší. „Tato přehlídka politických vražd není náhodná. Není to jen pokus srovnat skóre, je to speciální operace, která bude využita k politické a informační válce a k eskalaci situace před 9. květnem,“ obvinila Rusko poslankyně za Lidovou frontu Viktorija Sjumarová. „Nevylučuji, že vraždy zorganizovaly ruské tajné služby, aby v Kyjevě podnítily ovzduší hysterie a teroru,“ doplnil ve čtvrtek Heraščenko.

Varování před terorismem

Jejich obavy sdílí i bývalý poradce Vladimira Putina a dnes jeden z jeho nejproslulejších kritiků Andrej Ilarjonov, jenž hovoří o taktickém výpadu Kremlu proti kyjevské vládě a připomíná promazaný stroj ruské propagandy. „Připravuje se nový, nesrovnatelně závažnější útok, složený nejen z propagandistického úsilí a vojenských operací, ale také rozsáhlých teroristických aktivit,“ varoval Ilarjonov v komentáři pro agenturu Ukrinform.

Z informačního chaosu se v pátek náhle vynořila zpráva, jež nahrává ruské verzi událostí. Známý kyjevský politolog oznámil, že za vraždami Kalašnikova a Buziny stojí dosud neznámá nacionalistická organizace, navazující na dědictví Moskvou pranýřované Ukrajinské povstalecké armády (UPA) Stepana Bandery, od níž také převzala jméno. Fesenko se odvolal na email, který mu UPA údajně zaslala a v němž se domnělí radikálové přiznávají jak k vině za smrt Kalašnikova a Buziny, tak za několik dalších výše zmíněných záhadných úmrtí.

Příhodně načasovaný email od skupiny, o níž ještě donedávna nikdo neslyšel, nicméně vzbuzuje oprávněné pochyby, namítá Lenka Víchová. Angažmá tzv. UPA v pátek večer zpochybnila také ukrajinská tajná služba SBU. Ta oznámila, že email Fesenkovi byl odeslán z německého serveru s využitím maximální možné míry utajení odesilatele, a s odvoláním na konzultované experty uvedla, že konstrukce zprávy nesvědčí pro autorství rodilých Ukrajinců; dokazovat to prý mají jak větná spojení, tak četné výrazivo přejaté z ruštiny. „Zpochybňuje to jak důvěryhodnost sdělení, tak i záměry autorů,“ uvedl poradce šéfa SBU Markijan Lubkivskyj.

Desítka mrtvých

Leden

• Mykola Serhijenko (57). Někdejší první náměstek ředitele státního podniku Ukrajinské želenice zemřel 26. ledna na následky výstřelu z lovecké pušky ve svém příbytku v Kyjevě. Jeho tělo bylo nalezeno v zevnitř uzamčeném pokoji; zámky nenesly znaky násilného vniknutí. Předpoklad vyšetřovatelů: sebevražda.
• Oleksij Kolesnyk (64). Bývalý gubernátor Charkovské oblasti (ve funkci 2002-2004) byl 29. ledna nalezen oběšený. Předpoklad vyšetřovatelů: sebevražda (přestože Kolesnyk nezanechal dopis na rozloučenou).

Únor

• Serhij Valter (57). Starosta města Melitopol (jihovýchodní Ukrajina) od roku 2010 do roku 2013, kdy byl zbaven úřadu kvůli obvinění ze zneužití pravomocí a vazeb na organizovaný zločin, byl nalezen oběšený 25. ledna, v den, kdy se měl dostavit k dalšímu soudnímu stání svého procesu. Předpoklad vyšetřovatelů: sebevražda. 
• Oleksandr Bordjuch (47). Den po Valterově smrti bylo objeveno tělo zástupce melitopolské policie. Mrtvý byl nalezen v garáži, jako příčinu úmrtí policejní zpráva zmiňovala „hypertenzní krizi“ neboli mrtvici. Stanice Svobodná Evropa poznamenává, že se jedná o policií často používaný eufemismus pro případy sebevraždy.
• Mychajlo Čečetov. Bývalý místopředseda Strany regionů a někdejší hlava Fondu státního majetku skočil 28. února z okna svého kyjevského bytu. Zanechal dopis na rozloučenou, jehož pravost potvrdili grafologové, Čečetovova manželka cizí zavinění vyloučila. Přesto se objevují spekulace, že Čečetov mohl být k sebevraždě donucen. Dva dny před svou smrtí byl zatčen na základě obvinění ze zpronevěry a zneužití pravomocí. S orgány činnými v trestním řízení měl spolupracovat. Předpoklad vyšetřovatelů: sebevražda. 

Mychajlo Čečetov:

Březen

• Stanislav Melnyk (53). Ukrajinský podnikatel a politik, bývalý poslanec za Stranu regionů a zastupitel východoukrajinské metropole Doněck, byl nalezen zastřelený v koupelně svého příbytku v obci Ukrajinka (Kyjevská oblast). Na místě se nacházel dopis na rozloučenou s prosbou o odpuštění. Předpoklad vyšetřovatelů: sebevražda.
• Oleksandr Peklušenko (60). Někdejší gubernátor Záporožské oblasti (2011-2014) zemřel na následky střelného zranění do krku v obci Soňačne nedaleko Záporoží. Ukrajinská justice jej vyšetřovala kvůli násilnému rozhánění antijanukovyčovských protestů. Předpoklad vyšetřovatelů: sebevražda.
• Serhij Melnyčuk. Bývalý státní zástupce v jihoukrajinské Oděse zemřel 22. března po pádu z 9. patra. Předpoklad vyšetřovatelů: smrt na základě cizího zavinění.

Duben

• Oleh Kalašnikov (52). Bývalý poslanec za Stranu regionů byl zastřelen v pozdních večerních hodinách ve středu 15. dubna v Kyjevě. Předpoklad vyšetřovatelů: vražda.
• Oles Buzina (45). Proruského publicistu známého jeho provokativními výpady proti ukrajinskému národu a častého hosta ruských televizních pořadů zastřelili maskovaní ozbrojenci 16. dubna před jeho domem v Kyjevě. Předpoklad vyšetřovatelů: vražda.