Lidovky.cz: Omar Mateen, jenž zabíjel v klubu Pulse, se těsně před útokem i během něj odvolával na Islámský stát (IS) a tato teroristická skupina se k jeho činu posléze sama přihlásila. O Mateenově motivaci se však spekuluje, roli mohla hrát i jeho sexualita. Opět tedy stojíme před otázkou, co lze pokládat za útok spáchaný IS. Kde je hranice mezi proklamací a skutečným propojením?
Zatím dostupné informace – protože vyšetřování může ještě ledacos ukázat, například odhalit komunikaci mezi útočníkem a někým z Islámského státu (IS) – skutečně nijak nesvědčí o tom, že by IS v tomto případě organizoval teroristický útok na americké půdě. Nasvědčují spíše, že se jedná o takzvaný terorismus osamělého vlka, „lone wolf terrorism“, kdy útočník vezme zbraň do svých vlastních rukou a jedná sám, na základě nějaké motivace či idejí. To, že se přitom odkáže na myšlenky IS nebo IS jeho čin posléze využije pro svůj marketing a potvrdí, že za útokem stojí, je věc spíše popularizační než cokoli jiného. Rozhodně bych neřekl, že Islámský stát střelbu v Orlandu organizoval.
Více zde: |
Navíc se ukázalo, že střelec nebyl psychicky vyrovnaný a v minulosti měl celou řadu problémů včetně týrání manželky, jejichž plný rozsah ještě potvrdí probíhající vyšetřování. (Množí se svědectví, jež motivaci hledají v traumatu ze sexuální orientace - pozn. red.) Masakr v klubu Pulse se tak nyní jeví spíše jako čin aktivního střelce - v americkém prostředí se běžně používá i sousloví „šílený střelec“ -, který jednal sám za sebe a jen shodou okolností, protože byl jistého původu a z marketingového hlediska to bylo vděčné, se přihlásil k IS. Nezdá se, že mezi ním a IS existovaly pevnější vazby.
I v rámci informací, jež zatím vyplynuly ze zveřejněných prověrek, byl z tohoto hlediska vyhodnocen jako neškodný, tedy jako osoba, jež nemá silné kontakty a vazby na ať už Sýrii a Irák, nebo Afghánistán či Pákistán směrem k teroristickým buňkám. Na druhou stranu, IS by byl hloupý, kdyby se k Mateenovi nepřihlásil. Takto může veřejně prohlašovat, že zaútočil na Spojené státy na jejich vlastním území prostřednictvím své tamní sítě.
  |
Lidovky.cz: A existuje taková síť? Jaká je reálná síla IS na americké půdě?
Několik incidentů se již objevilo; minimálně mu byly připsány provedené či plánované útoky v Kalifornii. Nicméně je třeba mít na paměti, že americká muslimská komunita je od Blízkého východu odtrženější než ta evropská, kde jsou vazby na Sýrii či Irák silnější, dá se snadno cestovat mezi jedním a druhým, navíc kvůli současné migrační vlně poměrně nepozorovaně. Starý kontinent skýtá mnohem lepší prostor pro realizace IS než Spojené státy, kam je nesrovnatelně problematičtější se dostat, jsou pod intenzivnější kontrolou zpravodajských služeb a propracovanějším a výkonnějším monitoringem komunikace než na území EU.
Lidovky.cz: Zmínil jste bezpečnostní prověrky i záznamy o tom, že Omar Mateen byl v očích amerických úřadů minimálně problematický. Přesto prověrkou prošel, byť u soukromé firmy. Jak důkladně tedy své zaměstnance prověřují? Je taková prověrka vůbec důvěryhodná?
Zde je problém hned na několika úrovních. G4S (bezpečnostní agentura, jež Mateena od roku 2007 zaměstnávala jako ozbrojenou ochranku – pozn. red.) je největší soukromá bezpečnostní firma na světě a má obrovské množství zaměstnanců, nemůže si tedy dovolit tak detailní, hloubkové prověrky jako stát prostřednictvím svých národních bezpečnostních úřadů. Pro srovnání: v České republice se prověrky buď nedělají vůbec, protože většina zaměstnanců nenosí zbraň, a pokud ano, jsou poměrně povrchní a cílí spíše na trestní rejstřík, majetkovou trestnou činnost apod. Přinesou výpis o beztrestnosti, a pokud mají rejstřík čistý, mohou začít pracovat.
Možné vazby na teroristy nebo organizovaný zločin taková prověrka neodhalí. Na to, aby se prověřovaly statisíce zaměstnanců, zda náhodou nejsou napojeni na teroristickou síť, tím spíš, když to nezjistila ani FBI, není prostor.
Útočná puška AR-15, jíž zabíjel Omar Mateen.
Lidovky.cz: Krveprolití v Orlandu opět rozproudilo debatu o regulaci střelných zbraní; prezident Obama zdůraznil, že podobným útokům pomůže předcházet přísnější kontrola jejich prodeje. Souhlasíte?
Problémem Ameriky je, že zbraně jsou tam skutečně extrémně dostupné a existuje tam silná prostřelecká lobby. Praxe je taková, že pokud proti vám nesvědčí trestní rejstřík a nejste duševně nemocný, což by vás na určité kategorie zbraní omezilo, dostanete se k nim vlastně kdykoli. Na druhou stranu, plošný zákaz zbraní, případně výrazně zkomplikovat jejich dostupnost, by dopadl především na bezúhonné občany, kteří si zbraň zajišťují legálními metodami.
K tématu:„Trápí mě, jak na státní, tak na federální úrovni, že politici města zbavili práva regulovat zákony ohledně zbraní a s nimi spjaté bezpečnosti – například požadavky na prověření (kupce) nebo zákaz útočných zbraní jako té, která byla použita. Kongres USA selhává a není schopen jednat, a ačkoli zatím nevíme, co by (tomuto atentátu) bývalo mohlo zabránit, víme, že byla použita velmi smrtící zbraň, kterou lidé k ochraně svých domovů rozhodně nepotřebují,“ řekla v rozhovoru pro Lidovky.cz Joanie Schirmová z Orlanda, jež darovala krev obětem masakru. Celý rozhovor čtěte zde: Darovala krev obětem masakru v Orlandu. Politici se k nám obrátili zády, zlobí se  |
Je naprosto pochopitelné, že incidenty jako střelba v Orlandu logicky budí veřejné volání po omezení nebo zákazu zbraní. Obdobně logickou reakcí jsou i vyjádření některých politiků, kteří se v touze po politických bodech svezou na vlně emocí a okamžitě se bít za restrikce. Ostatně podobně hovořili i evropští politici po atentátech v Paříži a Bruselu.
Nicméně plošný zákaz či restrikce nejsou systémové řešení. Myslet si, že zbavím zločince či teroristy zbraní tím, že zakážu jejich legální nabývání, je bohužel iluze, neboť střelné zbraně jsou v čilém oběhu i vně zákona. Pravda, nelegální zbraně jsou o něco dražší, ale v USA je přetlak zbraní takový, že zajistit si ilegální střelnou zbraň není o mnoho těžší než zajít do obchodu a koupit si ji.
Lidovky.cz: Soudíte tedy, že omezení prodeje střelných zbraní by nebylo účinnou prevencí?
Osobně se domnívám, že systém nabývání střelných zbraní máme dobře nastavený u nás v Česku. Pro toho, kdo ji skutečně chce, ať už jako sportovní střelec či na ochranu svého zdraví, případně majetku, je střelná zbraň relativně dostupná, ale musí splnit zákonem nastavené podmínky. Oproti tomu v USA je liberalismus tak silný, že střelné zbraně jsou legálně dostupné v podstatě v jakékoli podobě a téměř komukoli. I pokud by Washington zvolil přepjaté gesto a začal jejich legální problém striktně omezovat, riziko střeleckých útoků teď neodstraní: střelné zbraně se v americké společnosti kumulovaly desítky let a na další desítky let tam tak či tak budou obíhat v ohromném množství.
Lidovky.cz: Jedni viní zbraně, jiní muslimy. Donald Trump muslimské obci na Floridě vyčetl, že selhala, neboť před „radikálem“ Mateenem nevarovala úřady. Trump bezesporu patří mezi vámi zmiňované lovce politickým bodů, nicméně jaký je v USA, z hlediska prevence radikalizace, vztah mezi muslimskou obcí a státem? Například Rakousko muslimské duchovní loni zařadilo na státní výplatní listinu ve snaze paralyzovat činnost radikálních kazatelů ze zemí Perského zálivu...
Dohled existuje ze strany bezpečnostních složek – nepochybuji o tom, že situaci velmi pečlivě monitorují. Pravda však je, že jednotlivé náboženské komunity jsou do značné míry samy zodpovědné za to, jak se pracuje s jejich ovečkami, a prvotní impuls v rámci prevence by skutečně měl přijít od místních kazatelů z místních mešit.
Ovšem ve Spojených státech je maximální odluka církve od státu, což znamená, že není možné, aby zaměstnanec církve byl automaticky zaměstnancem státu a dostával peníze ze státních prostředků, jak je tomu například u nás. To je v USA v podstatě nerealizovatelná věc, protože tradice odluky církve od státu a zároveň náboženské svobody je tam tak silná – a navíc chráněná ústavou -, že není možné ze státního rozpočtu platit lokální náboženské autority, ať už muslimské, nebo jakékoli jiné. Něco takového by vyvolalo velkou bouři.
Kdo je Josef Kraus
|
