„Je to čirý antisemitismus a my před ním neskloníme hlavy,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Říkají, že Židé nemají právo usazovat se v židovské vlasti. My říkáme: Styďte se!“ dodal s odkazem na možnost, že Mezinárodní trestní soud se bude zabývat pokračujícím usazováním židovských osadníků za hranicemi Izraele.
Izrael chce ochromit Mezinárodní trestní soud, prý podporuje Palestinu |
Žalobkyně ICC Fatou Bensoudová se tak stala zatím posledním terčem izraelské kampaně proti zahraničním činitelům, kteří nesdílejí postoje momentálního vedení země. Na gambijskou právničku, jejíž nestrannost a erudici oceňují vlády, lidskoprávní organizace i odborníci, v posledním týdnu cílí izraelští politici, média i proizraelští trollové na sociálních sítích ve světě.
Řada izraelských novinářů připomíná, že než se Bensoudová stala žalobkyní ICC, dělala kariéru v justičním aparátu rodné země. Ten byl přitom součástí autoritářského režimu, v jehož čele stál v letech 1994–2017 prezident Yahya Jammeh. Ačkoli ani média, ani gambijská komise zkoumající zpětně Jammehovu éru nenašla žádná zásadní morální selhání Bensoudové, dnes jí v Izraeli tato životní kapitola přitěžuje.
Donedávna nevadila
Ironií je, že v minulosti se Bensoudová opakovaně vyslovila v zájmu Izraele, de facto proti Palestincům. Na jaře 2010 izraelské ozbrojené síly v mezinárodních vodách násilně zadržely flotilu se stovkami aktivistů plujících navzdory izraelské blokádě do Gazy. Při potyčkách Izraelci zabili deset Turků. Bensoudová v následujících letech opakovaně odmítla tyto události předložit ICC. A stejně jako minulý týden už v minulosti Bensoudová dala najevo, že zvažuje stíhání členů Hamásu a dalších palestinských skupin, které útočí na izraelská civilní sídla nebo využívají palestinské civilisty jako lidské štíty.
K denunciační kampani vůči prominentní žalobkyni je každopádně skeptický i bývalý právní poradce izraelského ministerstva zahraničí Alan Baker. „Kdokoli zaujme nějakou vysokou pozici, samozřejmě se vystavuje mediálnímu zájmu o svou minulost,“ řekl Baker. „Nejsem si ale jistý, jestli články, které si dnes o ní v Izraeli čteme, budou mít nějaký vliv na další právní postupy. Očerňování jejího jména na nich nic nemění, možná jen zvyšuje prodej novin.“
Tažení proti Bensoudové je ukázkovým příkladem, jak také funguje takzvaná hasbara, tedy izraelská veřejná diplomacie. Jádrem sporů je ale složitý případ, který ještě bude velkým oříškem pro mezinárodní právníky a vůbec není jisté, zda nakonec skončí před soudem. Že bude případ odložen, ostatně nevylučuje ani sama žalobkyně.
Nejasná jurisdikce soudu
Izrael totiž v obavách, aby za eventuální zločiny nemohli být ve světě stíháni jeho vojáci či politici, odmítl ratifikovat takzvaný římský statut, a není tedy součástí ICC. Palestina se v roce 2015 k římskému statutu naopak dobrovolně připojila a podvolila se jurisdikci tribunálu – právě z podnětu Palestinců se Bensoudová začala kauzou zabývat. Stát Palestina však nemá plné mezinárodní uznání, a tak Izrael zpochybňuje, zda Palestinci mohou v této právní struktuře vůbec nějak figurovat.
Mezinárodní soud se může od dubna zabývat válečnými zločiny v Palestině |
Bensoudová dala opakovaně najevo, že chce nechat prověřit kauzy posledních pěti let, jako byl konflikt mezi Izraelem a Palestinci v Gaze v létě 2014 či loňské násilnosti v pohraniční zóně. ICC by mohl řešit i pokračující rozšiřování židovských osad – podle římského statutu je za válečný zločin považováno, pokud „okupační mocnost přesouvá – přímo či nepřímo – část svého vlastního civilního obyvatelstva na území, které okupuje“.
Tříčlenný soudní panel ICC má nyní z podnětu Bensoudové v předběžném řízení 120 dní zkoumat, zda se vůbec tribunál bude věcí zabývat, případně jaká území může považovat za Palestinu. Roli hraje i to, zda je Izrael ochoten patřičně trestat pochybení svých vojáků vlastními silami – ICC může do věci vstoupit, teprve pokud tomu tak není (v případě předpokládaných zločinů palestinského Hamásu Bensoudová o mandátu ICC nepochybuje).
Izraelská média informovala, že izraelský establishment se preventivně připravuje na eventualitu, že jednotliví vojáci či bezpečnostní činitelé mohou být v zahraničí zadržováni na základě mezinárodního zatykače ICC. Opoziční vůdce a bývalý náčelník generálního štábu Benjamin Ganc prohlásil, že izraelská armáda je „jednou z nejmorálnějších na světě“, a tvrdí, že „armáda a Stát Izrael válečné zločiny nepáchají“.
Zda a jak ale Izrael bude své zájmy hájit u ICC, není zatím jisté a rozhodnutí teprve padne. Podle jednoho tábora by měl za své zájmy a deklarovanou nevinu bojovat, podle druhého by tím jen dodal legitimitu „antisemitské“ mezinárodní justici.
Autor vede Centrum pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
