Celkem provedli východoněmečtí lékaři klinické studie léků na 50 tisíci pacientech na zakázku 75 firem z 16 zemí světa, nejčastěji ze Spolkové republiky, ale i ze Švýcarska, Francie, Británie či USA. Mezi nejznámější zadavatele patří německé firmy Bayer a Boehringer Ingelheim, americké Pfizer a Merck & Co. či švýcarská společnost Roche. Peníze za ně putovaly přímo do státní kasy socialistické NDR.
Neschválený lék bez vědomí pacientů
Systematické porušování platných medicínských pravidel historici nezjistili. V jednotlivých případech ale zřejmě pacienti nebyli o skutečnosti, že jim je podáván neschválený lék, informováni. Výzkum však neprokázal žádné úmrtí v přímé spojitosti s testy, které se podle vědců prováděly na základě podobných standardů, jaké platily i na Západě.
Testování léku ve Francii má první oběť. Stav ostatních je stabilizovaný![]() |
Studie vyvrací mimo jiné dlouho tradovaný mýtus, že si západní firmy v NDR objednávaly studie kvůli nízkým nákladům. Hlavním přínosem totiž prý byla rychlost a efektivita provedení testů. Režim vládnoucí Jednotné socialistické strany Německa (SED) se postaral o hladký průběh prací bez protestů veřejnosti. Farmaceutické firmy ale prý zneužívaly i špatného zásobení NDR léčivy.
Sledované lékové studie
Ministerstvo státní bezpečnosti mělo podle vědců na lékových studiích eminentní zájem a podrobně je sledovalo. Důkazem je i fakt, že ve východním Berlíně v 60. letech vznikla za účelem jednání se západními firmami Poradní kancelář pro léčiva a medicínsko-technické produkty, jejíž ředitelé byli vedeni jako takzvaní neoficiální spolupracovníci, tedy agenti tajné služby Stasi.