„Hovoří se také o elektrárně, velmi velké elektrárně – kdo ji bude mít a kdo bude mít to či ono,“ sdělil šéf Bílého domu během setkání v Oválné pracovně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. O jaké místo se jedná, sice neupřesnil, ale zřejmé to je dost.
Pouze Záporožskou jadernou elektrárnu na jihu Ukrajiny, největší v Evropě, dobylo Rusko už v prvních týdnech své invaze na Ukrajinu a následně si ji i udrželo. Její bezpečnost je vzhledem k situaci přinejmenším vrtkavá, což vyvolává obavy z potenciální katastrofy.
„Mnoho detailů konečné dohody se skutečně projednalo,“ řekl Trump, ale pak dodal, že „první fází je příměří“.
Trump ve čtvrtek při setkání s Ruttem uvítal prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, že s určitými výhradami souhlasí s americkým návrhem na 30denní příměří na Ukrajině.
Americký prezident nicméně dodal, že by bylo „velkým zklamáním“, kdyby Rusko tento plán příměří odmítlo. „Byl by to pro svět okamžik velkého zklamání,“ řekl Trump a dodal, že Putinovo vyjádření bylo „velmi slibné, ale neúplné“.
„Rád bych se s ním setkal nebo s ním promluvil,“ dodal o svém ruském protějšku, „ale otázka (příměří) musí být rychle vyřešena“.
V reakci na novinářský dotaz, jaký má vliv na Rusko, Trump odpověděl, že má „páku“, ale neupřesnil jakou. „Nemyslím si, že začnou znovu střílet. Opravdu věřím, že kdybychom měli... pokud získáme mírovou smlouvu, smlouvu o příměří, myslím, že to skutečně povede k míru. Nemyslím si, že by se někdo chtěl vrátit (ke střelbě),“ dodal.
Ukrajina má co obětovat
Donald Trump, jehož zvláštní vyslanec Steve Witkoff přiletěl ve čtvrtek do Ruska, aby jednal přímo s Putinem, dodal, že americká jednání s Ukrajinou se zaměřila na „části území, které budou zachovány a ztraceny, a na všechny ostatní prvky konečné dohody“ pro mír. Odtud pak přešel i ke zmínce o jaderné elektrárně.
Putin má k příměří značné výhrady. Soudí, že by z něj měli větší užitek Ukrajinci v době, kdy její jednotky ustupují z ruské Kurské oblasti a kdy Rusové mají v bojišti navrch.
Šéf Kremlu také má pochybnosti, zda za nynějších podmínek by příměří vedlo i k dohodě o trvalém míru. Ruské podmínky jsou ovšem pro Ukrajinu až tak tvrdé, že je Kyjev vnímá spíš jako vnucenou kapitulaci.
Ale i šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak ve čtvrtek prohlásil, že Ukrajina má svoje podmínky. „Nepřijmeme zamrzlý konflikt, naši američtí partneři jsou také proti takovému scénáři,“ uvedl.
Podle něj Kyjev odmítá pokračování takzvaného minského procesu, kdy se neustále omílaly, ale nevyřešily nepřeklenutelné rusko-ukrajinské rozpory. Ty se táhly od obsazení východu Ukrajiny a Krymu v roce 2014 až do plné invaze v roce 2022.
Dodal, že Ukrajina se dohodla se Spojenými státy, aby se umožnilo evropským zástupcům účastnit se mírového procesu.
