Z diplomatů, jež oslovil list The New York Times, chápou Trumpa jenom dva - Ogden Reid, který byl v Izraeli v letech 1959 až 1961, a Edward Walker, který sloužil za prezidenta Billa Clintona v letech 1997-1999. „Všichni víme, že Izrael má hlavní město jménem Jeruzalém, a za mé 35leté služby na Blízkém východě to nikdo nezpochybňoval,“ řekl Walker. Podle něj je nutné dohodnout se na hranici Izraele a eventuálního palestinského státu a nic z toho, co Trump řekl, tuto dohodou nevylučuje.
Ostatní bývalí velvyslanci s tím nesouhlasí. Daniel Kurtzer (v Izraeli v letech 2001-2005) řekl, že USA se tímto krokem dostaly do izolace - nepočítaje spojenecký Izrael - a připravily se o roli zprostředkovatele mírové dohody. Richard Jones (2005-2009) se domnívá, že jde o rizikový krok, protože skupiny jako Hamás nebo Islámský stát rozpoutají násilí. „Bude to stát lidské životy v Izraeli a v celé oblasti, zejména pokud to židovští osadníci využijí k urychlení svých aktivit,“ řekl.
Někteří jeho kolegové nejsou proti uznání západního Jeruzaléma za hlavní město, avšak pouze výměnou za nějaký ústupek nebo v rámci širší strategie. USA například mohly žádat zpomalení budování v osadách nebo uznání východního Jeruzaléma za hlavní město palestinského státu. Martin Indyk, který byl velvyslancem dvakrát a s nímž Trump konzultoval, řekl, že prezident se jeho radou neřídil. „To, že se ve svém oznámení vyhnul vymezení toho, jakou část Jeruzaléma za hlavní město uznává, „všem unikne jako detail“.
Cunningham: Rozhodnutí nezajišťuje větší bezpečnost
William Brown (1988-1992) navrhoval uznat Jeruzalém za hlavní město administrativě George Bushe staršího, aby tak USA povzbudily Izrael k účasti na mírových rozhovorech v Oslu, avšak Bílý dům doporučení nepřijal. Podle Williama Harropa jde o „masochistické“ rozhodnutí, jímž Trump ohrozil svůj vlastní plán „vyjednat mezi Izraelci a Palestinci mír“. James Cunningham, který byl v Izraeli za vlád prezidentů George Bushe mladšího a Baracka Obamy, považuje oznámení za „zásadní chybu“. „Mělo to být součástí nějaké strategie, a ne jenom snahou udělat něco jiného než ostatní. Větší bezpečnost to nezajišťuje Izraeli, Spojeným státům ani regionu,“ řekl.
K Trumpově motivaci se ambasadoři moc ochotně nevyjadřovali. Thomas Pickering se domnívá, že šlo buď o akt vlastního uspokojení nebo o snahu odvrátit pozornost od vyšetřování ruského vlivu na americké volby.
