Pro Srby je stále těžké přijmout, že se jejich bývalá provincie Kosovo stala samostatným státem. A že legitimnost tohoto kroku nedávno potvrdil i Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Nejčtenější srbský deník Blic v této souvislosti přináší rozhovor s Miloradem Dodikem, premiérem bosenské Republiky srbské. Ten v něm mimo jiné říká, že sever Kosova by měl zůstat Srbsku. "Nemyslím, že je potřeba, aby se Kosovo rozdělilo, nicméně jeho sever by měl připadnout Srbsku. A minimum, co mohou ještě Srbové dostat, je i speciální status jejich menšin v ostatních částech Kosova a také zvláštní status pro naše kláštery a kulturní bohatství," nechal se slyšet Dodik. Republika srbská má k Bělehradu velmi blízko, objevily se dokonce už i spekulace, že by se mohla odtrhnout od Bosny a Hercegoviny a následně připojit právě k Srbsku. To však Dodik odmítá. A dodává, že se Bělehradem ani nenechávají nějak ovlivňovat. "Jsem v kontaktu se srbskými politiky, ale nejsou to rozhovory typu "Udělej něco či tohle nedělej"," řekl bosenskosrbský premiér. CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE ZDE
Že jsou problematické vztahy Srbska a Kosova, není nic neobvyklého, nyní se ale vyhrotila situace i na jiné frontě – mezi Srby a Černohorci. Černohorci si totiž odsouhlasili nový zákon týkající se vzdělání, ve kterém se píše, že ve školách se bude výhradně používat černohorský jazyk, tedy nikoli jazyk srbský - pro laiky jsou nicméně tyto jazyky téměř totožné, stejně jako srbština s chorvatštinou. Jenže tady jde o princip, v Černé hoře, která byla ještě nedávno součástí Jugoslávie, žije totiž velké množství Srbů. Podle předsedy Demokratické srbské strany, která zastupuje Srby v Černé Hoře, jde dokonce o moderní formu genocidy a snahy o vymazání srbského národa z mapy Černé Hory. "Je to počátek našeho konce. A přitom se podle posledního sčítání 33 procent lidí hlásilo k tomu, že jsou Srbové a 64 procent hovoří srbsky," citoval Ranka Kadiće černohorský list Dan. "A když někteří říkají, že se Srbové v Černé Hoře mohou učit srbsky doma, to není nic jiného než návrat časů pronásledování a vytlačování jednoho národa ze společnosti," dodal Kadić. Kvůli spornému zákonu se tak chce obrátit i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE ZDE
Na závěr trocha té statistiky z oblíbené dovolenkové destinace – Chorvatska. Záhřeb měl obavy, že do země letos přijede mnohem méně turistů a již první čísla obsazenosti hotelů a penzionů naznačovaly, že se tyto prognózy opravdu vyplní. Jak ale napsal deník Glas Istre, začíná se blýskat na lepší časy, protože v populární Istrii za poslední týden vzrostl počet zahraničních návštěvníků o šest procent. Jinak od začátku roku do 22. července zaznamenala Istrie osm milionů noclehů, loni to bylo ve stejné době o něco více – 8,3 milionu. Čechů, Poláků a Rakušanů prý přijelo do oblasti zatím stejné množství jako loni, o šest procent přibylo Slovinců a o dvacet procent Rusů. Naopak ubylo o téměř deset procent Němců a Italů.CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE ZDE
