Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

‚Neschopnost a selhání.‘ Přesunutí ambasády USA do Jeruzaléma kritizuje celý svět

Svět

  10:44aktualizováno  13:50
VATIKÁN/TEHERÁN/LONDÝN/BERLÍN - Obavy z očekávaného večerního oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy uznávají Jeruzalém za hlavní město Izraele, ve středu vyjádřily Británie, Německo, Rusko i Čína. Papež František vybídl k zachování současné situace. Proti Trumpovu rozhodnutí se postavila i Francie, Saúdská Arábie, či Turecko.

Americký prezident Donald Trump v Izraeli. foto: Reuters

Podle íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího ukazuje Trumpův záměr na „neschopnost a selhání“ USA. Syrská vláda plán šéfa Bílého domu odsoudila jako nebezpečný. Proti zřízení velvyslanectví v Jeruzalémě se vyjádřila Francie i Saúdská Arábie. Palestina a Turecko dokonce hrozí přerušením vztahů.

Mluvčí turecké vlády podle agentury Reuters řekl, že uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele „založí v regionu a světě požár, bez konce“. Turecký prezident Erdogan již v úterý pohrozil USA přerušením vztahů.  Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu později uvedl, že proti Trumpovu plánu se „postavil celý svět“.

Ambasáda USA se přesune do Jeruzaléma. Turci hrozí Trumpovi přerušením vztahů

Šéf britské diplomacie Boris Johnson ve středu uvedl, že Londýn sleduje iniciativu Washingtonu se znepokojením. „Domníváme se, že (postavení) Jeruzaléma by mělo být součástí definitivního, vyjednaného řešení konfliktu mezi Izraelci a Palestinci,“ řekl Johnson novinářům v Bruselu po příchodu na jednání ministrů zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance.

Hlavní představitel Palestiny v Británii Manuel Hassassian v rozhovoru s rozhlasovou stanicí BBC uvedl, že Trumpovo prohlášení bude v podstatě vyhlášením války na Blízkém východě a „polibkem smrti“ řešení izraelsko-palestinského sporu v podobě vytvoření dvou států.

Trump podle zdrojů v Bílém domě pověří ministerstvo zahraničí, aby proces přesunu ambasády formálně zahájilo. Tento proces nemá jasný harmonogram a může trvat řadu let. Rozhodnuto není ani o místě, kde by v Jeruzalémě objekt velvyslanectví měl stát. USA však uznají Jeruzalém jako hlavní město Izraele.

Trumpův ministr zahraničí Rex Tillerson se však nadále domnívá, že míru na Blízkém východě je možné dosáhnout i přes očekávaný krok šéfa Bílého domu týkající se postavení Jeruzaléma.

Jordánský král v prohlášení uvedl, že přestěhování ambasády „by mohlo ohrozit stabilitu a bezpečnost regionu“ a narušilo by snahy Washingtonu o obnovení izraelsko-palestinských mírových rozhovorů.

Německo: Trumpovo prohlášení s sebou nese nebezpečí násilí v tomto regionu

Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že má obavy z vypuknutí násilností v Jeruzalémě, Pásmu Gazy i na Západním břehu Jordánu po Trumpově prohlášení. Německé občany nacházející se v daných oblastech varovalo, aby se místům očekávaných střetů vyhnuli. 

Papež František, na nějž se palestinský vůdce Mahmúd Abbás v úterý obrátil s prosbou o pomoc, ve středu palestinské delegaci ve Vatikánu řekl, že „uznání práv všech lidí ve Svaté zemi“ je základní podmínkou dialogu. Návštěva delegace ale s očekávaným Trumpovým krokem nesouvisela, byla plánována dopředu, připomínají tiskové agentury.

Obavy z možného zhoršení izraelsko-palestinského konfliktu zazněly také z Ruska. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale zdůraznil, že Moskva se nebude dále vyjadřovat k rozhodnutí, které ještě nepadlo.

Trump podle Bílého domu učiní prohlášení o uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele ve středu v 19:00 SEČ. Oznámení bude podle médií prezentováno jako „historická a soudobá realita“, nikoli jako politický akt. Přemístění velvyslanectví USA z Tel Avivu do Jeruzaléma, o němž se rovněž spekulovalo, se bezprostředně neuskuteční, uvedl americký tisk s odvoláním na zdroje z Bílého domu.

Uznání Jeruzaléma nepřinese změnu, řekl izraelský ministr

Uznání Jeruzaléma jako izraelského hlavního města ze strany USA bude pro Izrael významnou událostí, i když přesun americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma bude odložen, řekl ve středu izraelský ministr veřejné bezpečnosti Gilad Erdan. Izrael ale podle něj tento očekávaný krok Washingtonu vnímá jako odraz reálného dění, nikoli jako něco, co přinese výraznou změnu.

„Ve skutečnosti se nezmění nic,“ řekl Erdan novinářům v Bruselu. „Nemyslíme si tak, že (uznání Jeruzaléma) je omluvou pro další vlnu násilností, a nebojíme se jí,“ dodal ministr, jehož citovala agentura Reuters.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se zatím k americké iniciativě oficiálně nevyjádřil. Ve středu sice poprvé od úterního ohlášení Trumpova záměru vystoupil na veřejnosti na jedné diplomatické konferenci, plán šéfa Bílého domu ale nijak nekomentoval.

70 let bojů o město

Problémy s kontrolou Jeruzaléma mají počátek již v roce 1947, kdy byla Brity vedená Palestina rozdělená na arabský stát Palestina a židovský stát Izrael. Ani jedna strana však nezískala kontrolu nad městem a byla z něj utvořena mezinárodní zóna pod správou OSN, kterou však arabské státy neuznaly.

Vzniklý vojenský konflikt skončil v roce 1948 tak, že Izrael kontroloval západní část Jeruzaléma a Jordánsko východní část města. Během šestidenní války v roce 1967 získal Izrael mimo jiné kontrolu nad západním břehem řeky Jordán a tím i kontrolu nad celým městem.

V roce 1980 prohlásil izraelský parlament Jeruzalém za „kompletní a sjednocené“ hlavní město Izraele. Tento krok ale mezinárodní společenství neuznává. Palestinci stále počítají s tím, že se východní Jeruzalém stane hlavním městem jejich budoucího státu.

K přesunutí světových ambasád do Jeruzaléma vyzval i prezident Miloš Zeman letos na předávání ceny Bojovník za svobodu (Warrior for Truth) od americké židovské organizace Gershon Jacobson Jewish Continuity Foundation (GJCF).

„Potřebujeme konkrétní akci a ne pouze slova. A takovou akcí by mohlo být přemístění ambasád demokratických států z Tel Avivu do Jeruzaléma,“ uvedl prezident. Sám Zeman navrhl zřízení české ambasády v Jeruzalému před čtyřmi lety.

Autoři: ,

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Přípravář staveb/rozpočtář

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Jihočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč