Zmocněnec OSN a Ligy arabských států v minulých dnech projel země regionu a část syrské opozice mezitím vyloučila svou účast na konferenci s tím, že by to byla zrada. Syrská vláda dosud tvrdila, že na mírová jednání zatím není pravý čas.
ČTĚTE TAKÉ: |
Hlavní spor je kolem prezidenta Bašára Asada. Opozice chce záruku, že Asad nebude členem žádné příští vlády, což ale Damašek a jeho hlavní spojenci Rusko a Írán odmítají.
Serveru Jeune Afrique Brahímí řekl, že Asad by mohl být začleněn do přechodného období v Sýrii, avšak ne jako vůdce země.
Počítá se s tím, že se na konferenci v Ženevě dohodnou podmínky sestavení přechodné vlády, která zemi povede k volbám. Termín konference se několikrát musel odložit, teď se počítá, že se bude konat v listopadu.
'Není cesty zpět'
"Z historie víme, že po podobné krizi není cesty zpět," řekl Brahímí v rozhovoru. I když se prý debaty v Ženevě nezúčastní všichni, koho se konflikt týká, jedinou alternativou k dohodě je kolaps státních institucí v zemi, která je srdcem Blízkého východu. "Opravdu hrozí, že se situace bude vyvíjet podobně jako v Somálsku a že to bude ještě hlubší krize, než jakou jsme viděli v Somálsku," řekl Brahímí.
O tom, že by účast na ženevské konferenci byla zradou, vydalo v neděli prohlášení 19 opozičních skupin. Podle nich se účastníci budou muset z takové zrady zpovídat před soudy (více čtěte ZDE).
Exilová opoziční koalice má o případné účasti na konferenci rozhodnout 9. listopadu. Thomas Pierret z univerzity v Edinburghu ale považuje nedělní prohlášení 19 opozičních skupin za "celoplošné odmítnutí" účasti na konferenci. Mezi těmito skupinami jsou nejen formace radikálních muslimů, ale i umírnění bojovníci ze Syrské svobodné armády, která je sekulární a je považovaná za hlavní bojovnou složku protiasadovské opozice. "Jestliže v Ženevě někdo za opozici bude a bude se podílet na dohodě, bude to bezcenné," řekl Pierret.
Návrat obrny do Sýrie
Světová zdravotnická organizace (WHO) potvrdila výskyt dětské obrny v severní Sýrii. "Existuje vysoké riziko, že se obrna začne šířit celým regionem. U deseti z 22 prověřovaných případů se potvrdila obrana prvního typu," konstatoval v úterý mluvčí WHO Oliver Rosenbauer. Výsledky laboratorních testů u zbylých 12 případů budou známy v nejbližších dnech. Většina postižených jsou děti mladší dvou let, které zřejmě nebyly proti obrně očkovány anebo dostaly místo tří jen jednu vakcinační dávku.
Nemocní jsou ze severní provincie Dajr az-Zaur. Jde o první případy výskytu tohoto onemocnění v Sýrii od roku 1999. Rosenbauer řekl, že imunizace v dané oblasti byla obnovena. Podílí se na ní OSN a cílem je naočkovat 2,4 milionu dětí nejenom proti obrně, ale také proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám.
"Dalším krokem bude prozkoumat tyto izolované viry geneticky a zjistit, odkud pocházejí. To by mělo vnést větší jasno do otázky původu," míní Rosenbauer. Na dotaz, zda jsou ohroženy jiné státy, odpověděl: "Je to samozřejmě přenosná choroba a tamní populace se přemísťuje, takže riziko rozšíření po oblasti je vysoké."
Syrské úřady přiznávají, že nejsou schopny zajistit celoplošné očkování, jak tomu bylo před zahájením občanské války. Zatímco před ní, v roce 2010, bylo naočkováno 95 procent populace, letos je to pouze 45 procent. Obrnu se díky vakcínám podařilo zvládnout ve většině států. Vyskytuje se stále v Afghánistánu, Nigérii a Pákistánu.
