Pro schválení vládního paktu s lidovci hlasovalo 93,2 procenta z 276 delegátů sjezdu. „Byli jsme zvoleni, abychom převzali odpovědnost,“ řekl v projevu před hlasováním předseda strany a budoucí vicekancléř Werner Kogler. Náměstkyně primátora Vídně Birgit Hebeinová uvedla, že Zelení „jdou vědomě do rizika“. Podle ní se jim ale naskýtá „neuvěřitelná šance, aby změnili společenský diskurs v naší zemi k lepšímu“.
Rakouští lidovci exkancléře Kurze se domluvili se Zelenými na vládní koalici |
Ministři a ministryně složí do rukou prezidenta Alexandera Van der Bellena slavnostní přísahu v úterý. Kurz se stane kancléřem již podruhé, jeho předchozí kabinet se loni rozpadl po necelém roce a půl kvůli korupční aféře předsedy koaliční Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Kurzova ÖVP, která drtivě vyhrála zářijové parlamentní volby, bude mít ve vládě jasnou převahu. Kromě funkce kancléře budou mít jednoho státního tajemníka a deset ministerstev, včetně resortu financí, obrany, vnitra a zahraničí. Zeleným připadnou čtyři pozice ministrů a jednoho státního tajemníka. Poprvé budou mít ve vládním týmu početní převahu ženy.
Sjezd později schválil také vládní tým Zelených, kterému vyjádřilo podporu 99,3 procenta delegátů. Proti byl pouze jeden hlas. Kromě Koglera usedne za Zelené do vlády Leonore Gewesslerová jako ministryně životního prostředí a infrastruktury. Resort sociálních věcí bude mít na starosti Rudolf Anschober, který dříve stál v čele ministerstva životního prostředí hornorakouské regionální vlády v Linci a byl dlouhodobě hlasitým kritikem plánů české vlády na rozvoj jaderné energetiky. Alma Zadičová, která je původem Bosňanka, se ujme ministerstva spravedlnosti. Ulrike Lunaceková bude zastávat post státní tajemnice pro umění a kulturu.
Dohodu o vytvoření koaliční vlády i jejího personálního obsazení v pátek schválila vedení obou zúčastněných stran. Souhlas stranického sjezdu Zelených byla poslední překážka, která mohla vzniku Kurzovy vlády zabránit.
Dohodu o vzniku vládní koalice oznámily obě strany na Nový rok, ve středu pak představily programové priority. Ty zahrnují cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040, snížit daně či důrazněji prosazovat integraci cizinců do rakouské společnosti.
