Zelenskyj jednal v Berlíně. Můžeme udělat kompromis o NATO, připustil

Autor: ,
  16:34aktualizováno  22:37
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli jednal v Berlíně s americkou delegací za účasti zmocněnce prezidenta Donalda Trumpa Steva Witkoffa a Trumpova zetě Jareda Kushnera a také s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Rozhovory o ukončení války na Ukrajině trvaly více než pět hodin a budou pokračovat v pondělí, uvedl podle agentur poradce hlavy ukrajinského státu Dmytro Lytvyn.

„Zástupci vedli podrobné diskuse o 20bodovém mírovém plánu, o ekonomických otázkách a o dalších tématech. Bylo dosaženo výrazného pokroku a znovu se setkají zítra (v pondělí) ráno,“ uvedl Witkoff na X po dnešních rozhovorech.

K původnímu americkému mírovému plánu, který předpokládal značné ústupky ze strany Ukrajiny, vyjadřoval Kyjev i jeho evropští spojenci výhrady.

Do Berlína dorazil zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. (14. prosince 2025)

Poradce hlavy ukrajinského státu Dmytro Lytvyn po skončení dnešního jednání, kterého se zúčastnil také německý kancléř Friedrich Merz, uvedl, že Zelenskyj se k věci vyjádří v pondělí. Formát pondělních rozhovorů zatím není znám.

Zelenskyj před nedělním jednáním v berlínském kancléřství uvedl, že nedořešená zůstává otázka kontroly nad ukrajinským Donbasem, tedy průmyslovým regionem na východě Ukrajiny tvořeným Doněckou a Luhanskou oblastí, které Rusko z velké části okupuje.

Právně závazné bezpečnostní záruky

O začátku jednání dnes odpoledne informoval Zelenskyj na Telegramu v příspěvku, k němuž připojil snímky vítání účastníků před jednáním. Na jedné z fotografií je vidět v jedné řadě Zelenskyj, Merz a ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a proti nim americká delegace.

Ukrajinský prezident, který dnes přiletěl do německé metropole, v chatovací skupině s novináři na WhatsAppu připustil, že právně závazné bezpečnostní záruky od spojenců by pro Ukrajinu mohly být náhradou za členství v NATO a představovaly by kompromis v mírových jednáních.

„Od samého začátku byla ukrajinská snaha vstoupit do NATO motivována touhou po skutečných bezpečnostních zárukách. Někteří partneři z USA a Evropy tento směr nepodporovali,“ uvedl Zelenskyj v odpovědi na otázky novinářů.

„Dnes tedy dvoustranné bezpečnostní záruky mezi Ukrajinou a USA, garance podobné článku 5 (smlouvy NATO, týkajícího se kolektivní obrany zemí aliance, pozn. redakce) od USA pro nás, bezpečnostní záruky od evropských partnerů i dalších zemí, například Kanady a Japonska, představují šanci, jak zabránit další ruské invazi,“ dodal.

Zkušenost s budapešťským memorandem

Na svém instagramovém účtu ukrajinský prezident také poznamenal, že cílem nynějším jednání je zajistit, aby se „už nikdy neopakovala zkušenost s budapešťským memorandem a ruskou invazí“.

„Budu připraven na dialog, který začne již dnes. Dnes máme v Berlíně ukrajinsko-americký den. Samozřejmě se samostatně setkám s kancléřem (Friedrichem) Merzem a večer se pravděpodobně setkám i s některými dalšími evropskými lídry,“ uvedl v poledne Zelenskyj.

Prezident také poznamenal, že zatím neobdržel americkou reakci na nejnovější návrhy změn k americkému plánu a zároveň připustil, že finální podoba mírového plánu bude vyžadovat kompromisy.

„To už je z naší strany kompromis,“ upozornil ukrajinský prezident s tím, že záruky musí být právně závazné. Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by měly mít podporu amerického Kongresu, a dodal, že ho bude informovat o průběhu jednání s americkými vojenskými představiteli ve Stuttgartu.

Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla jaderných zbraní rozmístěných na jejím území výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu z roku 1994, jehož signatářem byla kromě Kyjeva, Washingtonu a Londýna také Moskva.

Rusko ale pod vedením prezidenta Vladimira Putina závazky nedodrželo, v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.

Otázka doněckého „pevnostního pásu“

Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem podél současných frontových linií by podle Zelenského bylo spravedlivou možností. Rusko však požaduje, aby Kyjev stáhl své jednotky z částí východoukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, které Ukrajina stále kontroluje.

V odpovědi na otázky novinářů v chatu na WhatsAppu Zelenskyj zopakoval, že tato možnost by byla nespravedlivá, a dodal, že otázka území zůstává nevyřešená a velmi citlivá.

Postavení Donbasu, tedy průmyslového regionu na východě Ukrajiny tvořeného Doněckou a Luhanskou oblastí, tak zřejmě zůstává jedním z hlavních sporných bodů při jednání o možnosti ukončení rusko-ukrajinské války.

Vstoupit do diskuse (4 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.