„S vědomím, že nové údery a oběti jsou nevyhnutelné, se NATO záměrně rozhodlo neuzavřít oblohu nad Ukrajinou,“ uvedl v emotivním videovzkazu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Vedení aliance dnes (v pátek) dalo zelenou dalšímu bombardování ukrajinských měst a vesnic tím, že odmítlo vytvořit bezletovou zónu,“ dodal.
Západní představitelé od začátku ruské invaze zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou vylučují s odůvodněním, že by to vyžadovalo, aby letouny NATO střílely na ruská stíhací letadla. To by podle nich mohlo vyvolat širší konflikt s Ruskem.
„Doměnka, že uzavření nebe nad Ukrajinou vyvolá přímou ruskou agresi proti NATO je autohypnóza těch, kteří jsou slabí, ačkoli vlastní zbraně mnohokrát silnější než naše,“ vyčetl zemím NATO ukrajinský prezident.
„Všichni lidé, kteří ode dneška zemřou, zemřou kvůli Vám. Kvůli vaší slabosti, kvůli vaší nejednotnosti,“ dodal.
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg po pátečním zasedání prohlásil, že NATO bude Ukrajinu dále podporovat, nevyhlásí však nad ní bezletovou zónu, neboť by to vedlo k rozšíření konfliktu za její hranice. Pro její vyhlášení se přitom v průzkumu konaném ve Spojených státech vyjádřilo 74 procent respondentů.
„Jediné, co dnes (v pátek) aliance dokázala udělat, bylo dostat přes svůj zásobovací systém 50 tun nafty pro Ukrajinu. Snad abychom mohli spálit Budapešťské memorandum,“ řekl Zelenskyj s odkazem mezinárodní smlouvu z roku 1994, ve které Rusko, USA a Británie slíbily Ukrajině bezpečnost výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní z dob SSSR.
„Nemůžete nás splatit litry paliva za litry naší krve, prolité za naši společnou Evropu, za naši společnou svobodu, za naši společnou budoucnost,“ pokračoval rozhorčeně Zelenskyj.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvUkrajinci podle něj budou pokračovat v odporu a už teď zničili plány Ruska na bleskovou invazi, „když vydrželi devět dní temnoty a zla“. „Pokračujeme v boji. Budeme chránit naši zemi, osvobodíme naši zemi, díky našim hrdinům. Jsme bojovníci světla. Dějiny Evropy si to budou navždy pamatovat,“ dodal Zelenskyj.
Ukrajinský prezident i přes kritiku rozhodnutí NATO dodal, že se Ukrajinci necítí sami, protože mají mnoho zemí „našich přátel, našich partnerů, těch, kteří našemu státu pomáhají, ať se děje cokoliv“. A to „od prvního dne invaze až do vítězství“ je si jistý Zelenskyj.
Obklíčený Mariupol
Hlavní město Kyjev prožil relativně klidnou noc, ovšem nad ránem se už rozezněly sirény, které varují obyvatele před možným ruským náletem. Sirény zazněly i v Černihivu.
Nejkritičtější situace zůstává v Mariupolu, který je pod ruskou blokádou. Podle starosty města Vadyma Boječenka prochází bezohlednými útoky ruských ozbrojených sil.
Ve městě na jihovýchodě Ukrajiny jsou lidé bez tekoucí vody, elektřiny a vytápění a dochází jim i jídlo. Požádal o vojenskou pomoc a vyzval k vytvoření humanitárních koridorů, díky nimž by lidé mohli z města odejít.
Rusové míří k další jaderné elektrárně
Ruská armáda se podle velvyslankyně USA při OSN Lindy Thomasové-Greenfildové blíží k další ukrajinské jaderné elektrárně. Podle BBC se jedná o elektrárnu v Južnoukrajinsku asi 320 kilometrů od Kyjeva.
„Bezprostřední nebezpečí trvá. Mezinárodní společenství musí jednomyslně požadovat, aby ruské síly zastavily svůj nebezpečný útok,“ řekla s tím, že ruské síly jsou asi 32 kilometrů od ukrajinského jaderného zařízení.
Některé ruské jednotky se potýkají s neúspěchy na bojišti, což neprospívá jejich morálce. Právě ochabující jednotky by měli posílit žoldáci. Podle amerických představitelů by se jich do vojenských operací mělo zapojit až tisíc. Mělo by jít zejména o členy takzvané Vagnerovy skupiny. Podle neověřitelných informací ve válce bylo dosud zabito až 200 žoldáků.
Ruská vojska na Ukrajině v sobotu zastaví na několik hodin palbu, aby umožnila průchod civilistů humanitárními koridory z měst Mariupol a Volnovacha, oznámilo ruské ministerstvo obrany.
