Zelenskyj trvá po výbuších na krymské základně na osvobození poloostrova

„Dnes se velká pozornost upírá k tematice Krymu. A to je správně, protože Krym je ukrajinský a my se ho nikdy nevzdáme,“ citoval Zelenského portál Ukrajinska pravda. „Ruská válka proti Ukrajině, proti celé svobodné Evropě začala Krymem a musí Krymem také skončit,“ zdůraznil ukrajinský lídr v noci na středu.

Rusko podle Zelenského vytvořilo z poloostrova od jeho anektování v roce 2014 jedno z nejnebezpečnějších míst v Evropě. „Rusko přineslo na Krym rozsáhlé represe, ekologické problémy, bezvýchodnou ekonomickou situaci a válku,“ sdělil ukrajinský prezident.

Přítomnost Rusů na poloostrově představuje hrozbu pro Evropu i světovou stabilitu, řekl také prezident. Světové společenství začíná chápat, že udělalo chybu, když se v roce 2014 důrazně nepostavilo prvním agresivním krokům Ruska, dodal Zelenskyj.

V únoru a březnu 2014 převzala nad Krymem během několika týdnů kontrolu ruská armáda. Moskva sice zpočátku tvrdila, že na Krymu ruští vojáci neoperují, později ale ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že s připojením poloostrova k Rusku pomohli vojáci ruských speciálních sil.

V referendu vypsaném v březnu i přes nesouhlas Kyjeva se pro připojení Krymu k Rusku vyslovilo 96,8 procenta hlasujících. Podle Kyjeva a Západu ale bylo hlasování zmanipulováno Moskvou. Západní země reagovaly na anexi přijetím protiruských sankcí.

395 fotografií

Ukrajinská vojenská rozvědka se k událostem na vojenském letišti na Krymu podle listu Ukrajinska pravda odmítla vyjádřit. „Exploze postihly leteckou základnu okupantů, odkud vzlétala letadla bombardující Záporožskou, Mykolajivskou a Chersonskou oblast,“ zdůraznila ukrajinská tisková agentura Unian.

Kyjev se k odpovědnosti nehlásí

Poradce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl, že Ukrajina se k odpovědnosti za výbuchy nehlásí. „Samozřejmě ne,“ odpověděl Podoljak na kanálu nezávislé ruské televize Dožď na YouTube.

Nevyloučil, že za nimi mohou stát partyzánské skupiny, které podle něho nabírají na síle v regionech Ukrajiny okupovaných Ruskem. Zmínil při tom Záporožskou a Chersonskou oblast.

„Ukrajina dostala rakety o doletu 200-300 kilometrů a použila je,“ napsal bývalý poradce ukrajinského ministra vnitra Viktor Andrusiv, ale ruské ministerstvo obrany tvrdí, že munice na letišti prostě vybuchla, bez přispění dalšího faktoru, dodal Unian.

Oleksij Arestovyč z ukrajinské prezidentské kanceláře zažertoval o zhoubnosti ruského zvyku kouřit v blízkosti střelného prachu a naznačil, že příště by na řadě mohl být Kreml. K účasti na explozích se nepřihlásilo ani ukrajinské ministerstvo obrany, které vydalo prohlášení, že „nemůže určit příčinu (požáru a explozí na letišti), ale připomíná pravidla požární bezpečnosti a zákaz kouření“.

„Mnozí předpokládají, že série silných výbuchů a požár na ruské letecké základně na Krymu, vzdálené nejméně 200 kilometrů od nejbližších ukrajinských pozic, je výsledkem útoku, který podnikli Ukrajinci. Ale důkazy o tom chybějí a ani dosud nebyly informace, že by spojenci předali Ukrajině rakety s takovým doletem. A ruské ministerstvo obrany tvrdí, že exploze jsou výsledkem nehody,“ napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Na letišti jsou podle TASS vojenská letadla a vrtulníky, včetně strojů vojenského námořnictva, a nachází se zde také výcvikové středisko pilotů námořnictva. Exploze si podle místních úřadů vyžádaly jednoho mrtvého z řad civilistů a devět zraněných, včetně dvou dětí.

Minulý měsíc na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na Krymu zaútočil dron, zraněno bylo šest lidí. Místní úřady pak zrušily oslavy Dne námořnictva. Od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině před 167 dny došlo v ruském zázemí k sérii požárů a explozí muničních skladů, skladů pohonných hmot a dalších zařízení.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 po referendu, které nebylo mezinárodně uznané. Poloostrov, který zůstává pod ruskou kontrolou, byl ušetřen intenzivního bombardování a dělostřeleckého ostřelování, jaké se odehrávaly v jiných oblastech východní a jižní Ukrajiny od 24. února, kdy prezident Vladimir Putin nařídil ruským ozbrojeným silám vpadnout na Ukrajinu.