Zelenskyj v rozhovoru v britské televizi Sky News řekl, že členství v NATO se bude muset nabídnout neokupovaným částem země, aby skončila „horká fáze války“. To vše pod podmínkou, že samotná pozvánka do Severoatlantické aliance bude zahrnovat mezinárodní uznání hranic Ukrajiny z roku 1991.
Podle Sky News tak ukrajinský prezident podle všeho souhlasí s tím, že okupované východní části země by prozatímně do takové dohody nespadaly. Pod „deštníkem NATO“ by pak ukrajinský prezident chtěl později „diplomatickou cestou“ vyjednat navrácení zbytku ukrajinského území, které okupuje Rusko.
„Musíme to udělat rychle. A pak může Ukrajina získat zpět okupovaná území diplomatickou cestou,“ dodal Zelenskyj. Podle něj je příměří nutné, aby „zaručilo, že se (ruský prezident Vladimir) Putin nevrátí“ a nezabere další části ukrajinského území. NATO by podle jeho slov mělo „okamžitě“ pokrýt tu část Ukrajiny, která zůstává pod kontrolou Kyjeva.
Zelenskyj tak reagoval na zprávy v médiích, podle nichž by jedním z plánů zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války mohlo být to, že Kyjev postoupí Moskvě to území, které Rusko zabralo, a to právě výměnou za vstup Ukrajiny do NATO. Jenže Trumpova administrativa zrovna vstup Ukrajiny do Aliance příliš nevítá.
Ukrajinský prezident řekl, že chce se svým americkým protějškem spolupracovat. „Chci s ním pracovat přímo, protože se kolem něj ozývají různé hlasy. A proto je potřeba, aby nikdo z okolí nenarušoval naši komunikaci,“ řekl. „Nebylo by to užitečné a bylo by to destruktivní. Musíme se pokusit najít nový model. Chci se s ním podělit o nápady a chci od něj slyšet ty jeho.“
EU přijala Kypr, i když nekontroluje svůj sever
Zelenskyj minulý týden na otázku, zda by byl ochoten k míru za cenu územních ústupků, odvětil, že Kyjev nemůže „legálně uznat jakékoliv okupované území Ukrajiny jako ruské“.
Zelenskyj po dobu trvání konfliktu trvá na tom, že Kyjev nehodlá postoupit Moskvě jakékoliv ukrajinské území, včetně Krymu, který Rusko obsadilo už v roce 2014. Nedávno ale ukrajinský prezident přiznal, že Ukrajina nemá dostatek lidí, aby marnila jejich životy snahou osvobodit Krym a bude o jeho navracení usilovat diplomatickými cestami.
Zatím nejdále zašel při rozhovoru pro Le Monde v červenci letošního roku, kdy navrhl, že by se okupovaná území mohla připojit k Rusku, pokud by si to odhlasovala ve svobodném a spravedlivém referendu. Uvedl však, že Kyjev by musel mít tato území nejprve zpět pod svou kontrolou, aby mohl takové hlasování uspořádat.
V ruském područí nyní zůstává přibližně pětina ukrajinského území. Rusové v poslední době postupují na východě země, což vyvolává obavy ze ztráty dalších ukrajinských oblastí a o celkový výsledek války.
EU má zkušenost s přijetím země, jejíž část je pod okupací jiné mocnosti. Členskou zemí bloku je Kypr, jehož severní část nicméně kontroluje Turecko. Kromě Ankary samostatnost takzvané Severokyperské turecké republiky nikdo neuznal. Kyperský ostrov bývá právě zmiňován jako možný model pro připojení Ukrajiny do NATO či EU, i když nebude mít pod kontrolou své kompletní území.
