„Prezident Trump se ujal úřadu a dal NATO svou plnou podporu,“ prohlásil Mattis. Nový šéf Bílého domu je podle něj zároveň přesvědčen o tom, že se aliance musí přizpůsobit dnešní situaci ve světě a hrozbám, kterým čelí.
„Je to férový požadavek, chtít, aby všichni ti, co mají prospěch z nejlepší aliance na světě, nesli příslušnou část nezbytných nákladů na ochranu naší svobody,“ poznamenal také americký ministr obrany.
NATO je základ, ale pokud nepřispějete, utlumíme závazky, varoval spojence Mattis |
Mattis v pátek také vyjádřil přesvědčení, že bezpečnost v dnešním světě nedokáže zajistit žádná země osamoceně, ale je to možné jen v týmu. Transatlantická vazba je podle něj nadále silná a článek číslo 5 smlouvy NATO o kolektivní obraně zůstává zásadním závazkem ze strany Spojených států.
Článek číslo 5 stanoví, že ozbrojený útok proti jedné nebo více členským zemím NATO bude považován za útok proti všem. Ostatní členské země mají povinnost napadenému státu nebo napadeným státům pomoci.
Nelze se pouze spoléhat na „naše americké přátele“
S Mattisem souhlasila německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Svůj díl zodpovědnosti musejí nést všechny země Severoatlantické aliance, není možné spoléhat pouze na Spojené státy, řekla v pátek v zahajovacím projevu mezinárodní bezpečnostní konference v Mnichově.
Německá ministryně se na začátku svého projevu dotkla některých bezpečnostních problémů dnešního světa, včetně ozbrojených vojenských konfliktů, terorismu, ale také propagandy a dalších podvratných metod, které používají státy i další uskupení. Tradiční reakcí Německa v takovém světě by podle ní bylo stáhnout se a spolehnout se na „naše americké přátele“.
To ale podle Von der Leyenové už není možné. „Naše problémy nám nikdo nevezme,“ řekla německá ministryně, podle níž na sebe Evropané musejí vzít větší část zátěže. Spolková republika podle ní stojí za slibem zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu.
Německá ministryně zdůraznila nutnost jednotného postupu zemí NATO. Například při snaze najít způsob, jak vycházet s Ruskem, není podle ní možné, aby jednotlivé země s Moskvou jednaly bilaterálně bez ohledu na spojence. Pozorovatelé v tom vidí narážku na některá vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterými dosavadní politiku Washingtonu vůči Moskvě zpochybnil.
Společně je podle von der Leyenové nutné vést i boj proti islámskému terorismu, není ale možné, aby se z něho stal boj proti islámu a muslimům jako takovým. Také v těchto slovech vidí někteří narážku na nového amerického prezidenta a jeho exekutivní příkaz, kterým se snažil pozastavit přistěhovalectví do USA ze sedmi převážně muslimských zemí.
