Státy žalované Evropskou komisí podle advokátky nemohou zdůvodňovat odmítání solidárního přebírání migrantů obavami o svou vnitřní bezpečnost. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný, často se jím však soudci při rozhodování řídí.
Unijní státy program povinného přerozdělování zavedly v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Trojice zemí se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s argumentem, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti je výlučně v jejich kompetenci.
  |
Babiš uvedl, že čeští občané při vstupu do EU nikdy nesouhlasili s tím, že unie bude rozhodovat, kdo bude v Česku žít a pracovat. „Azylová politika je věcí každého členského státu a přerozdělování uprchlíků, kteří vstoupili do EU nelegálně, rozhodně nepatří mezi naše povinnosti,“ konstatoval český premiér. Mluvčí polské vlády Piotr Mueller řekl, že jejím nejdůležitějším cílem je zajistit bezpečnost občanů Polska a ochránit je před nekontrolovanou migrací.
Podle advokátky však systém umožňoval odmítnout uprchlíky, kteří by byli vyhodnoceni jako bezpečnostní riziko. „Tři žalované členské státy tudíž mohly bez problémů zajistit ochranu bezpečnosti a blahobytu svých občanů“ odmítnutím konkrétních žadatelů o azyl, uvedla Sharpstonová v tiskovém prohlášení soudu.
EK zažalovala trojici států předloni v prosinci s cílem domoci se dodržování unijního práva. Jejich zástupci ale tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť nemůže zajistit nápravu. Připomínají, že program nefungoval a v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady. Přerozděleno bylo asi 29 000 osob z původně zamýšlených 160 000, své kvóty splnilo pět unijních států.
Babiš: Je nutné vyčkat
Česká republika studuje a analyzuje toto stanovisko, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Nutné je podle něj vyčkat na rozhodnutí soudu, které je na rozdíl od stanoviska generálního advokáta závazné.
„Stanovisko generální advokátky není závazné, je to čerstvá věc, aktuálně toto stanovisko ČR studuje a analyzuje. V každém případě bude nutné vyčkat rozhodnutí soudu, které jediné je závazné,“ napsal Babiš ČTK v textové zprávě.
Případy, kdy se Soudní dvůr EU neřídil stanoviskem generálního advokáta
- Soud Evropské unie v červnu 2013 udělil České republice pokutu 250.000 eur (v tehdejším kurzu necelých 6,5 milionu korun) za to, že pozdě převedla do svého práva směrnici Evropské unie o penzijním pojištění zaměstnanců. Generální advokát Niilo Jääskinen původně doporučil pokutu jeden milion eur a zaplacení soudních výloh. Evropská komise požadovala dokonce penalizaci ve výši 3,4 milionu eur.
- V listopadu 2013 rozhodl Soudní dvůr EU o tom, že členské země EU byly v právu, když v roce 2011 odmítly návrh Evropská komise zvýšit platy evropských úředníků o 1,7 procenta. Podle rozsudku, který šel proti doporučujícímu stanovisku generálního advokáta soudu, na základě pravidel platných v roce 2011 bylo na členských zemích, aby posoudily závažnost hospodářské situace.
- V květnu 2017 evropský soud rozhodl v případu dvou českých občanů, kteří se domáhali kompenzace u společnosti Travel Service a kvůli více než pětihodinovému zpoždění letu z Ostravy do Burgasu požadovali odškodné okolo 13.500 Kč a náklady řízení. Podle soudu lze srážku letadla s ptákem obecně chápat jako mimořádnou událost, která může leteckého přepravce zprostit povinnosti nahradit cestujícím škodu v případě významného zpoždění letu. Firma tím však nemůže zdůvodňovat úplně celou délku následného zpoždění, třeba v situaci, kdy letadlo opakovaně kontroluje. Generální advokát Yves Bot navrhl rozhodnutí v tom smyslu, že srážka letadla s ptákem není mimořádnou okolností ve smyslu unijních nařízení a firma by tak měla platit.
- Soudní dvůr EU v červnu 2019 uznal stížnost Rakouska na chystané německé dálniční poplatky pro osobní automobily. Opatření podle soudu diskriminovalo zahraniční majitele motorových vozidel. Němci chtěli od motoristů, včetně zahraničních, začít vybírat mýtné od října 2020. Německá vláda u soudu narazila se související daňovou úlevou pro německé řidiče. Generální advokát unijního soudu Nils Wahl přitom v únoru 2019 konstatoval, že o diskriminaci nejde, a doporučil rakouskou žalobu zamítnout. Německo po soudním verdiktu zrušilo kontrakty s podniky, které měly mít na starosti systém mýtného.
