Za největší Gehryho úspěch označil NYT Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau z roku 1997, které připomíná vesmírný koráb. Konstrukce z vápence, skla a kovu pokrytá panely z titanového plechu se vymyká všem tradičním formám.
K jeho nejznámějším dílům patří také koncertní hala Walta Disneyho v Los Angeles, která se tyčí v centru města jako obrovitý železný květ. Po svém otevření v říjnu 2003 se stala symbolem města, i když její vzhled nejeden kritik přirovnával ke kornoutu s hranolky. Obyvatelé Los Angeles si ale stavbu zamilovali, akustiku budovy si zase cení umělci a diváci.
Pražský Tančící dům, jehož spoluautorem je český architekt chorvatského původu Vlado Milunić, je inspirován fasádami okolních domů, vesměs secesních a s věžičkami.
Frank Gehry se narodil 28. února 1929 v kanadském Torontu jako Ephraim Owen Goldberg v chudé rodině druhé generace polských Židů (jeho dědeček odešel z Lodže v roce 1908).
Rodina se později přestěhovala do Los Angeles, kde Gehry v roce 1951 absolvoval Jihokalifornskou univerzitu. Poté v letech 1956 až 1957 studoval urbanismus na Harvardově univerzitě.
V roce 1962 si založil vlastní firmu v Los Angeles. Zpočátku pracoval na projektech obchodních center a podobných komerčních zakázkách. Koncem 70. let poprvé přestavěl svůj jednoduchý domek v Santa Monice. Použil na něj drátěné oplocení, ohrady z vlnitého plechu a holé dřevěné trámy. Sousedům se dům ošklivil a stavbu nenáviděli.
„Nebyla to žádná provokace, měl jsem prostě málo peněz na přestavbu,“ uvedl Gehry. „Pak mě napadlo, že je to esteticky zajímavé. Tak proč neobrátit nízké náklady v přednost?“, dodal. V roce 1989 získal prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu.
