130 let

Boris Jelcin | foto: AFP

Zemřel Boris Jelcin

Svět
  •   16:10
MOSKVA - Ve věku 76 let nečekaně zemřel ruský prezident Boris Jelcin. První vůdce postkomunistického Ruska trpěl v poslední době problémy se srdcem.

Ruští politici v prvních reakcích zdůrazňovali Jelcinův přínos ruské demokracii. Jelcin byl také kontroverzním politikem. Mnoho Rusů jej původně vnímalo jako hrdinu, který definitivně skoncoval s ruskou komunistickou minulostí.

Jeho ekonomická "terapie šokem" ale uvrhla miliony Rusů do chudoby a poslední léta jeho výkonu prezidentské funkce poznamenal chaos, krvavá válka v Čečensku a stálé zprávy o Jelcinově alkoholismu.

V posledních letech měl politik, který v 90. letech dvakrát zvítězil v prezidentských volbách, srdeční problémy, už v roce 1996 mu byl voperován pětinásobný bypass.

Gorbačov: Stál na stráži demokracie
Na veřejnosti se příliš neobjevoval, poslední velké televizní interview poskytl před rokem ruské státní televizi. Mezi prvními, kdo vyjádřil soustrast Jelcinově vdově a celé jeho rodině, byl i poslední sovětský prezident Michail Gorbačov.

"Naše cesty se protnuly v době, kdy se v zemi děly důležité změny... Bylo mnoho věcí, v nichž jsme se rozcházeli a byly to velké rozdíly," poznamenal Gorbačov. Jelcin ale podle něj "stál na stráži demokracie", i když přijal podle Gorbačova nesprávné řešení rozpustit Sovětský svaz.

Podle bývalého ruského premiéra Viktora Černomyrdina končí s Jelcinovým odchodem jedna epocha ruských dějin. "S ním začala nová cesta Ruska. Jím založené demokratické a ekonomické základy už nelze vyvrátit, nelze od nich odejít. V tom je největší zásluha prvního prezidenta," řekl současný velvyslanec Ruska na Ukrajině.

"Člověk-lokomotiva"
Bývalý prezidentův mluvčí Dmitrij Jakuškin vzpomínal na Jelcina jako na "velmi silného člověka a silnou osobnost". "Byl to člověk - lokomotiva, který zemi vedl," řekl Jakušin v Echu Moskvy.

Bývalý komunistický politik se na počátku 90. let stal symbolem ruské demokracie, když se veřejně postavil proti puči, kterým se zastánci tvrdé linie v sovětském vedení pokusili svrhnout reformátora Gorbačova. Sám se stal historicky prvním ruským prezidentem v roce 1991. Na funkci nečekaně rezignoval na konci roku 1999, kdy své pravomoci předal současnému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Autoři: Lidovky.cz, ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás