  |
„Pokud mě mí spoluobčané podpoří, budu pokračovat stejně jako dosud,“ řekl Jóhannesson poté, co přijel na kole k volební místnosti ve škole v Alftanes nedaleko hlavního města Reykjavíku.
Islandská módní návrhářka plete bizarní roušky s obřími zuby i ústy |
V parlamentním systému severského ostrova má islandský prezident, volený na čtyři roky, v zásadě ceremoniální roli. Má ale jednu skutečnou pravomoc, a ta je důležitá: ústavou dané právo vetovat přijetí zákona a předložit jej k referendu.
V historii mladé republiky se poprvé našel soupeř hlavy státu na konci jejího prvního mandátu, a to v osobě pravicového kandidáta Gudmundura Franklina Jónssona, blízkého nacionalistům. Jeho šance uspět jsou podle AFP téměř nulové.
Islanďané roušky nenosí, chránit ostatní jim přijde zbytečné, říká Češka žijící na ostrově |
V malé zemi s 365 000 obyvateli předvolební průzkumy od začátku června předpovídají 52letému historikovi Jóhannessonovi jasné vítězství s více než 90 procenty hlasů. Poslední průzkum Gallupova ústavu, zveřejněný v pátek večer, počítal s 93,4 procenty hlasů pro šéfa státu.
„Rozdíl je příliš velký, než aby se dal překonat,“ usoudil profesor Gudmundur Hálfdanarson z Islandské univerzity.
Dezinfekce a odstupy, jinak pandemie volby nezasáhne
Navzdory znepokojivým informacím o výskytu nových případů nákazy koronavirem během uplynulých 24 hodin se zdá, že epidemie na ostrově prakticky skončila a bude mít jen malý dopad na organizaci voleb. Projevuje se jen požadavkem na udržování dvoumetrového odstupu mezi voliči a přítomností rukavic a dezinfekčního gelu ve volebních místnostech.
Po Srbsku, které volilo nový parlament minulou neděli, a před Polskem a Francií, které tuto neděli čeká první kolo prezidentských voleb, resp. druhé kolo místních voleb, je Island druhou zemí, která pořádá volby od přijetí protinákazových opatření v Evropě.
Jóhannesson, zvolený v roce 2016 jako šestý a nejmladší prezident od získání nezávislosti v roce 1944, se podle ústavu MMR během svého mandátu těšil přízni 76 až 86 procent dotázaných, tedy v průměru o 25 procentních bodů nad svým předchůdcem.
Island podle vlády epidemii téměř potlačil. V zemi od minulého týdne přibyly jen dva případy nákazy |
„Je vnímán jako muž z lidu, není pompézní, ani příliš formální. Zdá se, že ho Islanďané mají rádi a chtějí, aby zůstal jako prezident,“ soudí profesor politických věd Ólafur Hardarson.
Na rozdíl od svého konzervativního předchůdce Ólafura Ragnara Grímssona, který během svých pěti mandátů neváhal vyvolávat spory, se Jóhannesson jeví během svého pobytu v prezidentské rezidenci Bessastadir příznivcem konsensu. O jeho popularitě svědčí, že mu stačily pouze čtyři hodiny, aby shromáždil 1500 podpisů potřebných na podporu své kandidatury.
Jediný soupeř se snaží sázet na svou polemickou stránku. Bývalý burzovní makléř z Wall Street Jónsson (56), který od roku 2013 vedl hotel v Dánsku, vstoupil do politiky v roce 2010 vytvořením populistického pravicového hnutí Haegri Graenir (pravicoví Zelení), které vedl tři roky.
Stejně jako v předchozích volbách je institucionální role prezidenta jedním z hlavních témat kampaně, ne-li jediným. V současnosti je většina moci v rukou vlády a levicové premiérky, ekoložky Katrín Jakobsdóttirové.
Oponent Jónsson tvrdí, že chce zefektivnit prezidentskou funkci, například tím, že bude více využívat referendum. Tato pravomoc byla použita pouze třikrát, a to výlučně prezidentem Grímssonem.
Prezident by mohl také požadovat další pravomoci, ústava je v tom podle právníků značně nejasná. To by ale pro mnohé znamenalo odklon od tradice. „To se mi moc nelíbí, protože prezident na Islandu má roli protokolární, a ne politickou,“ řekl AFP jeden z voličů.
