Sobota 16. října 2021, svátek má Havel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Zhubne italský parlament? Rozhodují o tom voliči v referendu, podle odpůrců úspěch ohrozí demokracii

Nasvícené sídlo Palazzo Chigi v Římě, kde sídlí italský premiér. Budova hraje barvami italské vlajky na vyjádření solidarity s obětmi koronaviru. foto: Reuters

ŘÍM/PRAHA - Italové rozhodují v referendu o citelném snížení počtu poslanců a senátorů. Podle odpůrců to může omezit politickou soutěž i samotný demokratický systém.
  5:00

Ano, protože se tím zpřehlední politická mapa, zrychlí rozhodování a ušetří nemalé množství financí. Ne, protože by tím byly postiženy zejména menší strany, po desetiletí fungující systém demokratického zastoupení by se tím nebezpečně vychýlil a demokracii nelze přepočítávat na peníze.

To jsou ve zkratce hlavní argumenty zastánců a odpůrců ústavních změn, k nimž se Italové v neděli a v pondělí mohou vyjádřit v lidovém hlasování. Klíčové změny se týkají snížení počtu poslanců a senátorů: z aktuálních 630 na 400 (v případě poslanecké sněmovny), respektive z 315 na 200 (v případě senátu). Předvolební průzkumy dlouhodobě signalizují jasnou převahu příznivců změny, přibližně v poměru 70 : 30. Pokud referendum skončí kladným výsledkem, v praxi se ústavní změny projeví při příštích parlamentních volbách.

Italský premiér Giuseppe Conte vepředu, za ním jeho mluvčí Rocco Casalino.
Italský premiér Giuseppe Conte společně s francouzským prezidentem Emmanuelem...

Stávající plebiscit je sice teprve čtvrtým ústavním referendem od vzniku Italské republiky (1946), nicméně podobné hlasování se konalo relativně nedávno, v prosinci 2016. Ve hře tehdy bylo vedle snížení počtu poslanců a senátorů také výrazné omezení pravomocí senátu (aktuálně mají obě komory italského parlamentu prakticky stejnou moc) a tehdejší premiér Matteo Renzi z Demokratické strany (PD) svázal s kladným výsledkem hlasování své další působení v úřadě. Plebiscit však pro předkladatele skončil drtivou porážkou – proti navrženým změnám se vyslovilo přes 59 procent zúčastněných – a Renzi záhy poté rezignoval.

Proti byly jen malé strany

Tentokrát nikdo podobným způsobem „hlavu na špalek“ nepoložil a většina významnějších politických stran zprava i zleva, od krajně pravicových partají jako Liga (Lega) či Bratři Itálie (FdI) po středolevou PD, změnu ústavy podpořila. Jen Berlusconiho Vzhůru Itálie! (FI) a také liberální Živá Itálie (IV) – založená právě Renzim a dalšími odštěpenci z PD – nedaly svým příznivcům jasné doporučení. Proti byly zejména menší a regionální strany, pro které radikální snížení počtu poslanců a senátorů znamená, že napříště už také nemusí žádné zákonodárce mít.

Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi u voleb do Evropského parlamentu.

Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi.

Vypsání ústavního referenda bylo součástí koaliční smlouvy mezi populistickým Hnutím pěti hvězd (M5S) a PD z loňského roku, na jejímž základě vznikla tzv. druhá Conteho vláda. Premiér Giuseppe Conte (bezpartijní) je dosud v úřadu. Případné schválení ústavních změn může být vzpruhou zejména pro M5S, které sice jako mladé hnutí v parlamentních volbách v březnu 2018 ziskem téměř 33 procent hlasů zaznamenalo famózní úspěch, od té doby však od něj zhruba polovina sympatizantů odešla.

Italské počty nejsou extrémní

Podle odhadů by státní kasa na sníženém počtu poslanců a senátorů ušetřila za jedno volební období (které teoreticky trvá pět let) 300 až 500 milionů eur, v přepočtu tedy až 13 miliard korun.

Z regionálního hlediska by se výrazně změnily poměry v senátu, který je volen podle provincií, jichž je v Itálii 20. Na redukci počtu senátorů by vydělaly ty nejméně lidnaté, jako je severní Údolí Aosta či Molise ve střední Itálii – zachovají si stávajícího jednoho, respektive dva senátory. Naopak nejlidnatější Lombardie by přišla asi o 15 senátních křesel.

Odpůrci ústavních změn namítali, že stávající počty italských zákonodárců nejsou neobvykle vysoké a že řada evropských zemí má vzhledem k počtu obyvatel poslanců a senátorů podobný počet či ještě více. A statistiky jim dávají za pravdu. Vezme-li se za základ dolní sněmovna, tak v šedesátimilionové Itálii nyní připadá na jednoho poslance necelých 100 tisíc obyvatel, tedy podobný počet jako ve srovnatelně velké Francii či Spojeném království.

KOMENTÁŘ Jindřicha Forejta: Jak prezident mohl z ARO jmenovat šéfa soudu

Premium Proč mohl prezident republiky v úterý 12. října bez komplikací jmenovat předsedu Krajského soudu v Brně, i když řadové...

Manželé v sukních. Gender Blender boří stereotypy v oblékání

Premium Oblékají se podle vlastních pravidel a svými outfity boří společenské konvence. Manželský pár Michaela a Vlastimil...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat