Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Židé vymýšlejí triky, aby se mohli přes odpor muslimů modlit na Chrámové hoře

Svět

  18:23
JERUZALÉM - Šeptání modlitby do mobilního telefonu nebo pohození mince na zem, aby se při jejím zvedání mohli nenápadně poklonit. Takové triky využívají židé, když se chtějí pomodlit na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Tu však mají pod kontrolou muslimové a žádné jiné vyznání tam nestrpí.

Jeruzalém zasypal sníh - nezvykle bílo je i u Zdi nářků foto: Reuters

Mešita al-Aksá, Skalní dóm, ale i pozůstatky nejposvátnějšího židovského chrámu, který v roce 70 zničili římští legionáři. Chrámová hora v jeruzalémském Starém městě byla odjakživa jedním z nejvýznamnějších náboženských center světa. Podle muslimů ji co do důležitosti patří třetí příčka, z pohledu židů dokonce žádné významnější místo není. Vyznavači judaismu však posledních několik století na Chrámovou horu nesmějí.

Mnozí rabíni totiž hlásají, že židé by se měli od místa, kde stával původní chrám, držet dál. Jednak bylo rituálně znečištěno, hlavně by se však mohlo stát, že někdo nedopatřením šlápne na místo, kde nemá co dělat. Chrám měl totiž několik nádvoří a také svatyně, kam noha obyčejného smrtelníka nesměla vkročit.

Další vysocí představitelé judaismu sice vstup na Chrámovou horu povolují, přidávají ovšem různé specifické podmínky. Podle některých by se na posvátná místa nemělo chodit v kožených botách, další zakazují vstup ženám během menstruace. Názory se v tomto ohledu zkrátka liší a nedá se říci, že by některé nařízení platilo univerzálně pro všechny židy. Jedno takové ovšem existuje, vymysleli jej vyznavači islámu.

Židé nejsou vítáni

"Toto místo patří muslimům a nikdo jiný nemá právo se tady modlit," shrnul v deníku Azam al-Chatíb, šéf muslimské organizace Wakf, která Chrámovou horu spravuje. Poukazuje na to, že zatímco židovský chrám už v Jeruzalémě téměř dva tisíce let není, významná mešita al-Aksá, která na jeho místě vyrostla, stojí dodnes.

"Pokud se někdo pokusí převzít kontrolu nad mešitou, bude to jeho konec. Vlna vzteku a hněvu nezasáhne jen Západní břeh Jordánu, ale celý islámský svět. A jen Bůh ví, k čemu to povede," pohrozil al-Chatíb.

Židy dnes z Chrámové hory nikdo přímo nevyhání, Skalní dóm a přilehlé stavby si mohou prohlédnout stejně tak jako tisíce turistů. Nikdo jiný než muslimové se však na posvátném území nesmí modlit.

Každý, kdo u ochranky při vstupu do areálu vyvolá podezření, že by se mohl pokusit o židovskou modlitbu, se musí podrobit přísné bezpečnostní prohlídce. "Je to velmi nepříjemné, dívají se na nás jako na sériové vrahy," vylíčil novinářům své pocity David Nashbaum, který na Chrámovou horu přišel se svými šesti dětmi.

Zákaz modlení

V rámci prohlídky je také židovský návštěvník upozorněn, ať se ani nepokouší modlit, zpívat nebo se klanět. Otrlejší vyznavači judaismu se proto svou modlitbu snaží zamaskovat. Její verše mají skryté mezi řádky turistického průvodce, odříkávají je do mobilního telefonu a když se potřebují poklonit, nenápadně upustí na zem minci a předstírají, že ji chtějí zvednout. To vše za bedlivého dozoru ochranky, která všechny "nepřístojnosti" bedlivě sleduje.

Někteří židovští aktivisté tvrdí, že náboženská tradice židům nařizuje modlit se právě na Chrámové hoře. Zeď nářků, která dnes vyznavačům judaismu slouží jako nejvýznamnější poutní místo, podle nich nestačí. Jde totiž o pouhý pozůstatek vnější hradby, židé se však chtějí modlit přímo na místě bývalého chrámu.

Každý týden se proto stovky aktivistů vydávají po chatrné dřevěné lávce, kterou si u Zdi nářků postavili, přímo na posvátné území. Jejich potyčky s místní ochrankou pak připomíná hru na kočku a na myš. "Tohle místo je srdce židovství. Není to jen o náboženství, je to zkrátka o bytí člověkem," vysvětluje v listu židovka Sarah Gluckmanová, proč mají podobné akce podle ní smysl.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!