„Život pod Islámským státem byl mnohem lepší. Bylo tu bezpečněji, žádný rasismus mezi lidmi a žádné drancování,“ popsal své pocity pro deník Le Monde jednadvacetiletý Abú Bakr žijící v syrské Rakce, kterou se mezinárodní koalici podařilo loni osvobodit od nadvlády Islámského státu. Nikdo se však dostatečně nepostaral o obyvatele poté, co z vybombardovaného města islamisté odešli.
  |
Abú Bakr si podobně jako další obyvatelé Rakky stěžuje na situaci. Například Abú Ibrahím se vrátil do města v červenci loňského roku. Šestačtyřicetiletý otec rodiny nalezl svůj byt v dezolátním stavu – vybombardovaný stejně jako 80 procent města. Podle organizace Amnesty International letecké útoky mezinárodní koalice a arabsko-kurdských sil připravily o život od října 2017 na 1600 civilistů.
Na opravu bytu by Abú Ibrahím potřeboval přibližně 20 milionů syrských liber (v přepočtu téměř 900 tisíc korun), ale bohužel ve městě není práce.
„Nemyslím si, že kdy dům zrekonstruuji. Nemám peníze a pomoc nedostanu ani od neziskovek, ani od místních úřadů,“ vysvětluje. Prozatím si tak pronajímá pokoj. Ve stejné situaci, jako je on, je jen v jedné ulici na dvacet rodin a všichni se snaží sehnat alespoň peníze na obživu, na rekonstrukce ani nepomýšlejí.
Vojáci ve zničené Rakce.
V Rakce, jejíž populace je většinově tvořená Araby, se právě rekonstrukce města stala zásadním problémem, který žene lidi proti nové kurdské vládě. V bezpečnostních složkách a na úřadech sice působí několik Arabů, převážně však rozhodují představitelé kurdské Strany demokratické jednoty.
Tato strana v roce 2016 ohlásila svou vládu nad třemi správními oblastmi na severu Sýrie – Afrinem, Kobani a Al-Džazírou. Poté, co kurdské jednotky osvobodily i Rakku, rozšířila svou působnost i tam. „Pokud jste Kurd, můžete dostat cokoliv. Pokud ne, můžete zemřít,“ popisuje situaci jednadvacetiletý Abú Bakr. „Lidem nedají nic a ještě je okrádají. Služby jsou špatné. Musíme prosit o pomoc neziskovky, ale i ty kradou.“
A tento vztek z nespravedlnosti se šíří mezi lidmi. „Obyvatelé Rakky se chtěli zbavit Islámského státu, ale cena za to byla vysoká. Počet lidí, které zabil IS, je nic ve srovnání s tím, kolik zabilo bombardování. Lidé si mysleli, že obnova města půjde rychleji, ale už to trvá dlouho a nikdo neví, jaká je jejich budoucnost,“ vysvětluje Zubejr Švai, ředitel asociace Impact, jež se snaží pomáhat obyvatelům Rakky.
Od konce bojů se do města vrátilo kolem 54 tisíc rodin, tedy sotva 40 procent původní populace města.
Značná část z nich však nemá kde bydlet a musí žít v improvizovaných podmínkách. A většina je již znechucená životem v táborech. Nemají však na výběr, protože jim chybí peníze na nájem jinde.
Obnova probíhá, ale pomalu
Starostka města Leila Mustafaová je přesto poměrně spokojená. „Jsme hrdí na práci, kterou jsme za rok odvedli,“ uvedla pro deník Le Monde a citovala výčet věcí, které se zdařily: 8 tisíc odstraněných min, 24 nových vodních zdrojů, 220 kilometrů opravených kanalizačních potrubí, 18 nových nemocnic a 319 obnovených škol. Přesto zůstává situace pro mnoho lidí žalostná.
Výuka již začala. Rakka se dostává z nejhoršího.
„Současný stav podporuje pozici Ruska a Asadova režimu, tedy že Západ bombarduje, ale nic nedělá,“ řekl pro francouzský deník nejmenovaný diplomat.
Od prosince loňského roku se navíc opět rozmáhají útoky na vedení města.
„Nebezpečí nepochází jen od IS, ale také od místních. Poté, co žili pod vládou Islámského státu, nemají co ztratit a jsou schopní všeho. Stávají se z nich monstra,“ vysvětluje situaci sedmnáctiletý student Rim. Starostka města ale odmítá jakoukoliv dramatizaci.
„Bezpečnostní situace je docela dobrá, vezmeme-li v potaz, že Rakka byla hlavním městem IS. Tyto útoky mají za cíl jen vytvořit chaos,“ konstatovala Mustafaová.
