30. dubna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Znásilnili vás? Dejte nám telefon, jinak nebude vyšetřování, hrozí britská policie

(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: Reprofoto

LONDÝN/PRAHA Vedení britské policie je pod palbou kritiky občanskoprávních skupin. V nově představeném dokumentu o souhlasu s podáním důkazů totiž vyšetřovatelé po obětech sexuálních útoků požadují, aby jim poskytly přístup do mobilního telefonu, jinak prý nemusí dojít na vyšetřování. Podle policie je přístup k datům často nutností.

„Zatkli mě před očima mojí mamky. Trvalo asi šest a půl hodiny, než proběhl výslech. Až potom mi bylo umožněno jí říci, co se stalo a z čeho jsem obviněný. Nemohl jsem nic. Ani se pořádně hýbat. Asi až po měsíci mi došlo, že s tím nic neudělám, že to musím nechat na dalších lidech, právnících,“ popsal v roce 2017 pro BBC tehdy 22letý Liam Allan.

Jeho bývalá přítelkyně jej tehdy obvinila z 12 znásilnění, a mladík tak strávil roky v podmínce a tři dny před soudem, než došlo na osvobození. Před soudem byly tehdy přečteny zprávy z telefonu dívky, která Allana obvinila. Ukázalo se, že si sérii znásilnění vymyslela.

Tento příběh vedl britskou policii k návrhu nového nařízení - oběti znásilnění a sexuálních zločinů by měly nově poskytnou policii přístup k obsahu mobilního telefonu. Pokud tak neučiní, policisté nemusí proti podezřelému zahájit jakékoliv vyšetřování.

Podle serveru BBC oběti v případech znásilnění většinou znají útočníky, což je důvod, proč policie požaduje souhlas s přístupem k informacím o sms zprávách, hovorech i další komunikaci. Oběti sice mohou nesouhlasit a podat vysvětlení, proč nechtějí poskytnout svá data, ale ponesou si následky.

„Pokud odmítnete dát souhlas s vyšetřováním, nebo pokud zatajíte důkazy, čímž by byl obviněný připraven o možnost férového soudu, může se stát, že vyšetřování nebude moci nadále pokračovat,“ informuje oběti dokument o souhlasu s poskytnutím dat.

Podle vrchního komisaře metropolitní policie Nicka Ephgravea jde o nutnost, aby mohlo vyšetřování pokročit. „Může to vše skončit na bodu, že nám oběť popisuje případ extrémního násilí, ale okamžitě nám odmítne přístup do jejího telefonu. A to má pak dopad na naše pátrání,“ stěžoval si již loni v listopadu Ephgrave pro deník The Guardian

Lidé podle něho musí pochopit, že pokud se stanou oběťmi zločinu, nebo třeba jen svědky, mohou být v jejich telefonech relevantní data usvědčující zločince.

Oběti se budou bát

Podle kritiků však tento přístup může oběti odradit od toho, aby vůbec na policii šly. Obzvláště u teenagerů by tomu mohl strach z odevzdání telefonu zabránit, uvedla pro BBC advokátka Kama Mellyová.

„Nikdo nechce přijít o telefon ani na hodinu, natož pak na týdny, či měsíce,“ popsala Mellyová. „Záleží na mnoha faktorech, ale celá záležitost bude velice delikátní akt, v němž policie musí nalézt míru, rovnováhu, hranici, kde začínají soukromé záležitosti a kde důkazy.“

Mnohem odmítavější postoj k celé situaci má například ředitelka Centra pro ženskou spravedlnost Harriet Wistrichová. „Většina obětí chápe, že doložení komunikace je férové a zodpovědné, ale není jasné, proč mají být zkoumání podrobeny i jejich záležitosti z minulosti,“ sdělila Wistrichová. „Vracíme se do doby, kdy se s obětmi znásilnění zacházelo jako s podezřelými.“ Její organizace již plánuje žalobu, která by měla nový dokument soudně změnit.

mhMartin Hampejs