Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zničí Brazílie plíce planety? Spojenci ‚Tropického Trumpa‘ chtějí rozšiřovat sójové plantáže i pastviny

Svět

  16:10
BRASÍLIA/PRAHA - Otevřeme Amazonii zemědělskému a průmyslovému rozvoji, odstoupíme od Pařížské klimatické dohody, sloučíme ministerstvo životního prostředí a zemědělství a vyženeme ze země „ekologické radikály“, jako jsou organizace Greenpeace nebo Světový fond na ochranu přírody (WWF).

Odlesňování Amazonského pralesa. foto: Lidové noviny

To jsou jen některá hesla, jež ve své předvolební kampani sliboval nyní už zvolený krajně pravicový brazilský prezident Jair Bolsonaro. Pokud by 63letý politik, jemuž se také přezdívá „tropický“ nebo „brazilský Trump“, své sliby splnil, vrátila by se země podle studie brazilských a amerických vědců k úrovni kácení na začátku tohoto století. 

Ročně by tak nenávratně zmizelo asi 25 tisíc kilometrů čtverečních deštného pralesa. Během následujícího desetiletí by pak mohli dřevaři vykácet plochu mající rozlohu Velké Británie. Brazílie by tím zároveň způsobila uvolnění obrovského množství oxidu uhličitého do ovzduší, neboť Amazonie je jeho velkou zásobárnou. Pařížskou dohodu o klimatu by tím proměnila v cár papíru.

Odlesňování dosáhlo v Brazílii vrcholu na začátku 21. století, od roku 2005 ale začalo klesat a brazilská vláda dosáhla během osmi let poklesu o závratných 83 procent. Země se tak stala světovým lídrem v boji proti odlesňování. To vše se ale může změnit 1 .ledna, kdy se Bolsonaro ujme úřadu.

Bolsonaro chce v Brazílii ještě před inaugurací usnadnit držení zbraní. Věří, že tím sníží kriminalitu

Budoucí prezident má navíc mezi svými spojenci mnoho armádních představitelů, jako je nově zvolený senátor Sergio Olímpio Gomes, jenž v kampani sliboval prodej indiánské půdy. Vedle ničení pralesů tedy hrozí i genocida původních obyvatel.

„Bojíme se, že se situace zhorší. Bolsonaro podněcuje nenávist k původním obyvatelům tvrzením, že jsme překážkou rozvoje. Víme, že vymezení našeho území pomáhá ke klimatické stabilitě,“ tvrdí Dinama Tuxá, koordinátor brazilské Asociace původních národů. Bolsonaro přitom v kampani sliboval, že nedá „ani centimetr“ území navíc ve prospěch indiánů.

Bolsonaro se opírá i o spojenectví s velkými vlastníky půdy, kteří mají zájem na rozšiřování farem na úkor pralesů. Radikální politik nevěří na lidmi způsobené globální oteplování a jeden z jeho synů odletěl v srpnu do New Yorku na schůzku s Stevem Bannonem, bývalým poradcem Bílého domu, který Donalda Trumpa přesvědčoval o nutnosti opuštění Pařížské dohody.

Trumpovo vypovězení smlouvy ale nakonec její konec nepřineslo – část amerických států se ji i tak zavázalo dodržovat a USA od ní fakticky mohou odejít až v listopadu 2020, tedy po dalších prezidentských volbách, kdy už Trump nemusí být u moci.

V Brazílii je však situace jiná –Bolsonaro má díky velkému množství konzervativců v Kongresu možnost vydávat ústavní dodatky, pomocí nichž může vládou navrženou legislativu urychlit a umožnit, aby se obrovské plochy pralesů proměnily v sójové plantáže nebo pastviny pro hovězí dobytek – dvě klíčové komodity brazilského vývozu.

Kácení může zbrzdit obchod

Export zemědělských výrobků a příjmy z něho ženou na jednu stranu Bolsonara k ničení přírody, právě obchod by ale jeho plány mohl také zastavit. Mocnou zbraň má v rukou EU, s níž společenství Mercosur (Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay) už několik let vyjednává o volném obchodu. Smlouva by mohla být uzavřena v příštím roce, podle časopisu Forbes je ale Brusel připraven použít tuto kartu ve chvíli, kdy by bylo v sázce přežití Pařížské dohody.

K prvnímu ústupku oproti svým plánům už Bolsonaro přistoupil minulý týden, kdy jmenoval ministryní zemědělství šéfku farmářské lobby v parlamentu Terezu Cristinovou. Ministerstvo životního prostředí tak zůstane samostatným resortem, i když nový prezident slíbil, že „šíity“ (tak označuje radikály) už do něho nejmenuje.

Jak minulý týden informoval server Global Environmental Change, mohou také „plíce planety“ před politikou Bolsonara zachránit americké investiční fondy BlackRock, Vanguard a State Street. Ty totiž vlastní podíly ve společnostech, které stojí v čele odlesňování Amazonie, zvláště výše zmínění producenti hovězího masa a sójových bobů. Manažeři fondů by tak mohli zatlačit na zemědělské firmy a donutit je k odpovědnějšímu chování navzdory tomu, že by jim Bolsonaro odstranil zákonné překážky v rozšiřování plantáží.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!