15. listopadu 2015 7:00, aktualizováno  20:47 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Evropské 11. září? Tajné služby selhaly, nedokázaly koordinovaný útok odhalit

Vojáci na stráži před katedrálou Notre Dame. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vojáci na stráži před katedrálou Notre Dame. | foto: Reuters

PRAHA Dalo se teroru v Paříži zabránit? První informace naznačují, že mohlo dojít k selhání francouzských zpravodajců. Tajné služby totiž měly v polovině srpna vyslýchat muže jménem Reda podezřelého z přípravy útoku na hojně navštěvovaný hudební sál. Podobné selhání není ojedinělé. I 11. září 2001 čelily bezpečnostní složky nařčení, že útoku na Dvojčata mohly zabránit.

Informaci přinesla už 18. září francouzská televize BFM TV. „Muž jménem Reda čelil podezření, že připravoval útok v jedné z navštěvovaných koncertních hal,“ tvrdí médium. Údajný džihádista s francouzským občanstvím strávil na syrském bojišti více než šest dní a navštívil i baštu Islámského státu ve městě Rakka ležícím na severu Sýrie. Poté, co byl zraněný granátem, vydal se zpět do vlasti. Jeho komplikovaná cesta vedla mimo jiné i přes Prahu.

Další indície získala německá policie, která týden před osudným pátkem 13. chytila jednapadesátiletého muže z Černé Hory. Ten měl v autě vytvořenou skrýš se střelnými zbraněmi a několika kilogramy trhaviny TNT. Podle dat z navigace směřoval do Paříže, kriminalisté ho však stihli zadržet na dálnici ze Salcburku do Mnichova a informace předali francouzské straně.

V neděli pak vyšlo najevo, že iráčtí zpravodajci den před atentáty v Paříži Západ před hrozícími útoky Islámského státu varovali.

Proč i přesto hrůzný útok nikdo nezmařil? „Podobných informací mají zpravodajské služby všude po světě velké množství,“ řekl serveru Lidovky.cz bezpečnostní expert Josef Kraus. „Je ovšem důležité vybrat data, která jsou důležitá. V tom samozřejmě často dochází k chybám. Také je problém se sdílením informací mezi jednotlivými službami,“ popsal Kraus.

Technologie škodí

Problémem však může být i spoléhání na moderní technologie a špatný stav evropských zpravodajských služeb. „Mnoho tajných služeb začíná spoléhat na technologické složky jako je monitoring internetu a telefonů. Vytrácí se lidská práce v terénu, infiltrace skupinek, vyslýchání informátorů,“ míní Kraus.

Ani zlepšení pravomocí a navýšení financí však nemusí pro odhalení teroristů stačit. „Dá se tomu předejít s určitou dávkou štěstí. Pokud lidé, kteří připravují útoky budou opatrní, tak je to víceméně otázka náhody,“ řekl pro ČT24 bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák.

Podle Krause je velmi pravděpodobné, že se brzy ukáže, že tajná služba o útočnících věděla. „Možná je měla i napíchnuté, ale neměli dostatečně detailní informace, aby byl útok zaražen,“ dodal.

Selhání o 11. září

O selhání zpravodajských služeb se mluvil také v souvislosti s 11. zářím, kdy teroristé zaútočili na Světové obchodní centrum a Pentagon. Tehdy při útoku zemřely téměř tři tisíce lidí.

Během vyšetřování útoku se zjistilo, že tajné služby měly řadu informací a indícií, že k teroristickému činu může dojít, ale nikdo si nespojil souvislosti. Nebezpečí také podcenila americká administrativa, která na varování nebrala příliš vážně.

PAŘÍŽSKÝ PÁTEK 13.

Rychlá pomoc záchranářů.
jzlJakub Zelenka