‚Spálí‘ Prahu 40 °C? Příští týden může skončit extrémními teplotami, varují meteorologové |
Ačkoliv se jev nazývá oblaky, s běžnými mraky na obloze nemá mnoho společného. Jedná se ve skutečnosti o drobné ledové krystalky, které se usazují na jemném meteorickém prachu vysoko v atmosféře - zhruba ve výšce 80 až 85 kilometrů. Běžná závojovitá oblačnost je povrchu Země zhruba sedmkrát blíže.
#vysocina #zdarns #Czechia Extrémně silné noční svítící oblaky NLC nad Vysočinou, které se vyskytují nejčastěji kolem letního slunovratu. Hellerův rybník, Jihlava. Autor: Petr Lemberk. https://t.co/zjgI5xUJyH pic.twitter.com/VERSrX0q1K
— Žďár nad Sázavou (@zdarns) 22. června 2019
„Nejlépe jsou (svítící oblaka) pozorovatelná okolo letního slunovratu, kdy se v mezosféře (zóně atmosféry, kde k tvorbě oblaků dochází) stabilizuje teplota a tato oblačnost se hned nerozpadne,“ popsal na Facebooku Astronomický ústav AV ČR.
  |
Podle Astronomického ústavu AV ČR i webu astro.cz, který jevy monitoruje, je letos v červnu jev pozorovatelný mimořádně často. Zaznamenán byl po 11 nocí z 21, z toho šestkrát za soumraku i za úsvitu. „Za četností stojí i velmi nízká sluneční aktivita, která by jinak vznik nočních oblak omezila,“ vysvětlil astronomický ústav.
Dnešní zdejší noční svítící oblaka :)#noctilucentclouds #photography pic.twitter.com/qgtjgdIxif
— Michal Pilař (@pilar_michal) 21. června 2019
Ačkoliv v posledních letech není pozorování svítících nočních oblaků (také nazývaných NLC) nijak neobvyklé, intenzita a jasnost jevu pozorovaného v noci na sobotu byla na české poměry unikátní. „Obvykle se podobný výhled k nočním oblakům nabízí až v severských zemích a ve Skandinávii,“ upozornil astronomický ústav.
