Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Sýkora: konečně důstojná kniha

Česko

Malíř Zdeněk Sýkora je po Františku Kupkovi jediný Čech, jehož dílo je v expozici pařížského Centre Georges Pompidou. A také se ve světě prodává za astronomické sumy. Nakladatelství Gallery nyní vydalo první z řady jeho monografií.

Zdeněk Sýkora je v současnosti vedle Karla Malicha či Jiřího Koláře v mezinárodním měřítku zřejmě nejuznávanější a nejslavnější český umělec generace nastupující koncem 50. a začátkem 60. let minulého století. Jeho obrazy jsou zastoupeny ve významných sbírkách v Německu, Rakousku, Francii a dalších zemích. Jeden z jeho nejlepších obrazů, do kterého se v podstatě promítla celá jeho zkušenost, zakoupilo pařížské Centre Georges Pompidou a vystavilo ho ve stálé expozici. A to je velké vyznamenání, řada jiných nesporně kvalitních děl tu aspoň dočasně končí v depozitářích.

Z českých umělců tam má své skutečně stálé a důstojné místo snad jen František Kupka. Jiný jeho obraz se stal jednou ze základních součástí nedávno otevřeného Muzea moderního a současného umění ve Vídni. Sýkora se prodává za až astronomické ceny, pro řadu sběratelů jsou nedostupné dokonce i jeho grafické listy. Přesto že umělec zaujímá tak důležité postavení přinejmenším ve střední Evropě, nemá dosud na rozdíl od většiny svých vrstevníků důstojnou monografii. Nyní však konečně odstartoval dlouhodobý projekt publikací, z nichž každá se bude zabývat jednou oblastí z jeho tvorby. Jako první vydala společnost Gallery, která popularizuje současné výtvarné umění, soupis autorovy grafiky. Ta kopíruje vývoj jeho malby, když ovšem pomineme počáteční období, v němž Sýkora osobitě navazoval na důležité proudy moderního umění (expresionismus, fauvismus, kubismus, ).

Proměna geometrických tvarů Kniha shodou okolností vyšla v době, kdy se v příbramském zámku otevřela výstava jeho celoživotního grafického díla (dnes začíná výstava Sýkorovy grafiky v Galerii U Bílého jednorožce v Klatovech). Začíná rokem 1964, kdy Sýkora v grafice přišel se strukturami, tištěnými zprvu technikou linořezu. Šlo o černobílé kompozice či barevné soutisky, které však byly technicky náročné. Navíc linořez nedovoloval přesnost, která byla pro skladbu důležitá. Proto také umělec brzy od této techniky ustoupil a zvolil vhodnější serigrafii, která dodnes vyhovuje jeho záměrům. Dovolovala totiž zvýraznit skladbu jednoduchých geometrických tvarů, která se podle předem zvolených pravidel proměňovala a přinášela nekonečné množství možností. Charakter struktur se v průběhu doby přirozeně vyvíjel od první černobílé struktury až po poslední liniové cykly. Přehled grafického díla naznačuje, jakým způsobem Sýkora uvažuje, jak logicky na sebe jeho kroky navazují.

Po prvním tvůrčím období došel k přechodové fázi, pro kterou byly charakteristické soustavy složené z kruhů, půlkruhů či čtvrtkruhů umístěných do vertikálně horizontálních nebo i diagonálních rastrů. Tyto grafické listy se rozvíjely přibližně od závěru 60. až do poloviny 70. let. Potom následovala důležitá perioda, kdy se od kruhů odvinuly linie, které se později zcela uvolnily. Najednou se Sýkorovi otevřely nové obzory a do jeho tvorby se promítly představy související s neustálým prostupováním energických křivek v přírodě a celém vesmíru. To je samozřejmě jen zjednodušený pohled, v průběhu doby dochází k určitým návratům, kdy se někdy i zpětně ukazuje, že určitá linie může mít ještě další, dosud nevyužité výrazové možnosti.

Sýkorova tvorba není v žádném případě formalistní estetickou hrou, vychází totiž do značné míry z trvalé inspirace konkrétní krajinou. Snad proto je jeho dílo tak osobité, podobnosti s jinými autory mohou být pouze vnější, protože východiska jsou odlišná.

Přehledný soupis grafických listů ukazuje, jak se umělcova grafická tvorba vyvíjela. Monografie je střídmě a přehledně řešená. Autorem grafické úpravy je Zdeněk Ziegler, který umí citlivě zvolit koncepci odpovídající danému tématu. Text o grafice s naznačením dalších souvislostí napsal Jaroslav Vančát. Kniha je uspořádaná tak, abychom pochopili, jak se proměňuje autorův pohled na svět a jak s tím souvisí jeho tvorba.

Autor: