Galerie Rudolfinum patří k našim nemnohým institucím, které se snaží vřadit české umění do mezinárodních souvislostí. Tentokrát tu dochází k zajímavé konfrontaci čtyř umělců, kteří pracují odlišnými způsoby, ale všichni s nadsázkou a ironií pohlížejí na dnešní vývoj.
Jiří Straka užívá s nesmírnou jemností čínskou tušovou kresbu či malbu a s kaligrafickou křehkostí ztvárňuje motivy pro tuto techniku přinejmenším nezvyklé. Zvláštním způsobem spojuje tradice východní i evropské kultury, které se tak výrazně liší. V rozměrných obrazech se sarkasmem reaguje na agresivitu ve vztazích mezi lidmi. Martin Eder také s ironií pohlíží na úkazy typické pro dnešní společnost. Jeho barevné obrazy poukazují k nadvládě kýče. Navazují svou symbolikou na umění přelomu 19. a 20. století, kdy někteří umělci kritizovali prostřednictvím fantaskních příběhů a jinotajů neutěšený stav světa.
Výstava naznačuje propojení středoevropských kultur, vyrůstajících z obdobných tradic, i když v minulém století došlo na desítky let k izolaci některých z nich. Přesto se společné kořeny nezapřou. Tak například působí zvláštně, že sochy Jonathana Meeseho jsou ve své grotesknosti příbuzné starším grafickým cyklům Jiřího Anderleho nebo sochám Petera Orieška. Josef Bolf zaplňuje prostor svých obrazů podivnými ději či situacemi, v nichž každý zůstává sám. Ve vystaveném souboru vyjadřuje kromě jiného pocity dětí, které se střetávají s absurditou světa dospělých. Jeho malba jako by navazovala nejen na Kafkovy příběhy, které nemají řešení, ale také třeba na magické obrazy Giorgia de Chirico, v nichž zůstává (stejně jako u Bolfa) nekonečný prostor pro divákovu představivost.
Zdá se, že zúčastněné spojuje pocit nejistoty v období, které před takřka dvaceti lety tak slibně začalo, ale v němž se najednou společnost dostala do mnoha (doufejme jen zdánlivě) neřešitelných situací.
Umění tak opět dostává jedinečnou příležitost, aby se kriticky vyjádřilo k vývoji společnosti. Jen málokterým je ale dáno, aby dokázali vystihnout podstatu, aby jejich tvorba nezůstala jen prvoplánová. Právě v obrazech Josefa Bolfa nebo Martina Edera dochází k myšlenkovým přesahům, takže snad osloví nejen současné, ale i následující generace.
HODNOCENÍ LN ***** Spodní proud
Galerie Rudolfinum 7. 5. - 16. 8.
