Až do neděle spolu bude v drážďanském hotelu Taschenbergpalais Kempinski nedaleko Semperovy opery diskutovat 130 pozvaných osobností ze světa politiky, byznysu a médií. Jejich rozhorovy se mají točit okolo situace v Evropě, uprchlické krize a dle oficiálního programu se má také diskutovat o Číně, Rusku či situaci na Blízkém východě.
V minulosti byl seznam účastníků jednání držen v utajení, což vedlo k řadě spekulacím, kdo všechno na setkání přijíždí a o čem tam jednají.
Teprve v několika posledních letech organizátoři seznam účastníků předem zveřejňují.
Mezi nejprominentnějšími letošní hosty bude patřit nizozemský král Willem-Alexander či bývalý americký ministr zahraničních věcí Henry Kissinger.
Bez české účasti
Česká republika, podobně jako v minulosti, letos na Bilderberské konferenci zastoupena nebude.Poslední politik, jenž se setkání zúčastnil, byl v roce 2008 tehdejší ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.
Naopak oproti minulým letům, budou na mít na drážďanské konferenci výrazné zastoupeni představitelé hostitelské země.Z Německa přislíbili účast ministr vnitra Thomas de Maiziere, šéfka resortu obrany Ursula von der Leyenová a ministr financí Wolfgang Schäuble.Naopak kancléřka Angela Merkelová či sociálnědemokratický vicekancléř Sigmar Gabriel pozvánku nepřijali.
Tajemný průběh
A to přesto, že se 32členný řídící výbor Bilderberské skupiny, k jehož členům paří například švédský investor Jacob Wallenberg, zakladatel Ryanair Michael O ́Leary či někdejší šéf Googlu Eric Schmidt, o jejich účast hodně stáli.
O průběhu jednání nebývají zveřejňovány průběžné informace. Jediným oficiálním dokumentem je tak závěrečné prohlášení, které bývá zveřejněno po skončení konference.
Bilderberská skupina je považována za nejtajnější vlivovou organizaci na světě. Stoupenci spikleneckých teorií ji viní z toho, že v zákulisí a bez veřejné kontroly tahá za nitky světové ekonomiky a politiky.
Všechny diskuse v rámci setkání navíc podeléhají pravidlům britského Královského institutu mezinárodních vztahů Chatham House. To znamená, že každý z účastníků může použít kteroukoli z informací, jíž na jednání zaznamenal, ovšem nesmí udat její zdroj.
Název skupiny je odvozen o hotelu „De Bilderberg“ v nizozemském Oosterbeeku, kde se konalo v roce 1954 se konala první takováto konference. Jejím deklarovaným cílem bylo tehdy posílit dialog Evropy se Severní Amerikou.
Ropná krize i sjednocení Německa
Jednáním Bilderbergu byly v minulosti připisovány důležité události ve světové politice a ekonomice.
Mezi ně patří například první ropná krize z roku 1973, jíž vyvolalo rozhodnutí konference podpořit americkou ekonomiku omezením těžby ropy.
Stejně tak mělo být údajně na výroční konference v rakouském Telfsu v roce 1988 „rozhodnuto“ o sjednocení Německa, k němuž pak skutečně došlo o dva roky později.
Saská policie očekává, že víkendové jednání Bilderbergu budou doprovázet četné protesty.
Vedení města proto nechalo prohlásit nejbližší okolí hotelu za bezpečnostní zónu. V praxi to znamená, že v jeho blízkosti jsou zakázána všechna shromáždění o více než 15 účastnících. Přesto se ale počítá s tím, že se v Drážďanech bude proti konferenci demonstrovat.
Úřady povolily ještě před zahájením setkání okolo dvaceti protestních akcí, jež ohlásily levicoví radikálové, neonacisté, stejně tak i Alternativa pro Německo (AfD). Jim všem vadí malá transparentnost jednání Bilderberské skupiny, stejně jako fakt, že v jejím rámci dochází k údajně příliš těsnému prolínání světa politiky, byznysu a médií.
