Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Právo

Tajný krok zpět. Lovci korupčníků musí hlásit kauzy vrchnosti

Soud - ilustrační foto.

Soud - ilustrační foto. foto: Shutterstock

PRAHA - Byl to šok. Chycený hejtman David Rath s krabicí od vína a v ní sedm milionů korun. Justice před třemi roky nečekaně ukázala, že si dokáže došlápnout i na mocné politiky. Tento obrázek však může být na dlouhou dobu poslední.
  6:00

Jen krátce po nástupu Jaroslava Vilda loni v říjnu do funkce ředitele Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), který vyšetřuje kriminalitu bílých límečků, vydal jeho šéf zásadní pokyn. Vyzval podřízené, aby před založením každého trestního spisu informovali vedení. Tuto skutečnost LN potvrdily dva důvěryhodné zdroje z policie.

Úniky informací

Jde přitom o těžkou ránu do systému, který je postaven na maximálním možném utajení na samém počátku prošetřování. Policisté v těchto momentech zpravidla těží z operativních technik od sledování až po odposlechy. Jakýkoli únik informací v této rané fázi může zdárné vyšetření případu znemožnit. Ne náhodou právě v kauze Rath detektivové přikročili k nestandardním krokům a do některých policejních databází detaily z probíhajícího šetření raději neuvedli.

Vážně má elitní útvar jeden počítač s internetem? diví se ministr. Chce nápravu

Redakce položila Vildovi několik otázek, například k čemu je zavedení informační povinnosti dobré a kdo má k získaným datům přístup. Místo konkrétních odpovědí zaslal ředitel ÚOKFK toto obecné vyjádření: „Současné vedení útvaru ve vztahu k trestnímu řízení nijak nerozšířilo informační povinnost ze strany podřízených. Vedení ÚOKFK vyžaduje pouze takové informace, které potřebuje k řízení útvaru.“

To nebylo ani za Martince

Informační povinnost přitom zrušil už bývalý ředitel protikorupčních detektivů Tomáš Martinec, který útvar vedl v letech 2011 až 2013. Neobnovil ji ani Vildův předchůdce Milan Komárek.

O jak snadno zneužitelný institut jde, ukázala kauza Opencard. Její někdejší vyšetřovatel a nynější poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM), který svlékl uniformu v říjnu 2011, před třemi roky veřejně popsal, jak únik informací z neveřejného spisu ovlivnil další směřování případu.

„Sepsali jsme záznam o chystané prohlídce. Ale ona byla odložena. Když jsme se pak dostali na pražský magistrát na prohlídku nebytových prostor, tak už o nás z mého pohledu věděli,“ vzpomíná na hořké chvíle Ondráček.

„Kdyby se to o týden nepozdrželo a udržel se moment překvapení, tak to mohlo mít jiný účinek,“ soudí Ondráček. Ačkoli existovaly věrohodné indicie, že v kauze Opencard byli zapleteni politici z éry exprimátora Pavla Béma, státní zástupce před soud postavil jen řadové úředníky magistrátu. Účelovým zdržováním se zabývala i Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale ke stíhání konkrétních policistů nepřikročila.

Protimafiánský útvar zasahoval na obraně. Jde o pochybné kšefty s největším zbrojařem

Oznamovací povinnost podle Ondráčka svazuje detektivům ruce. Také ale koncentruje nesmírnou moc do rukou ředitele útvaru, jeho náměstka pro trestní řízení či dalších policejních důstojníků, kteří mají k citlivým datům přístup. „Pokud takový člověk bude s informacemi schopný naložit, tak může být do půl roku milionář,“ dodává poslanec s tím, že hodlá v této věci interpelovat ministra vnitra.

Pro kontrolu

Zarážející je i způsob obhajoby centralizace dat ze zahajovaných trestných kauz. Podle ředitele Vilda potřebuje vedení jen informace nezbytné k řízení útvaru. Obdobně argumentoval i bývalý policejní náměstek Jiří Houba, který v roce 2007 povinnost hlásit „nahoru“ zavedl. Policejní špičky to tehdy odůvodňovaly snahou zvýšit odpovědnost šéfů elitních útvarů za trestní řízení a zabránit nadužívání odposlechů.

„Nic jsme neovlivňovali, šlo totiž o to, abychom měli jistotu, že mají kriminalisté dostatek důkazů ke stíhání,“ uvedl exnáměstek Houba před třemi lety v HN, a to v reakci na kritiku způsobu vyšetřování Opencard.

Protikorupční policisté vyšetřují ožehavé kauzy okolo politiků, významných úředníků i podnikatelů. Mezi jejich otevřené známé případy patří například stíhání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkované v aféře Casa, tunelování Nemocnice Na Homolce či případy ProMoPro a Key Investments.

Speciální ochrana spisu

Kritika staronového modelu se neomezuje pouze na řadové detektivy, kteří se logicky obávají úniku informací. Podle poznatků LN s nimi nesouhlasí ani vysoce postavení žalobci.

Protimafiánský útvar vyšetřuje inspekce. Zajímá ji aféra Nagyová

„Nepovažoval bych za nejšťastnější, pokud by o každé zahájené věci muselo být informováno vedení. Jde ale o moje osobní stanovisko. Je to odpovědnost policejního útvaru, aby si nastavil pravidla tak, aby jeho vedení mohlo podřízené řádně kontrolovat a vést, ale současně zabránil tomu, aby o konkrétní věci vědělo více lidí, než je zdrávo,“ řekl LN Pavel Komár, náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci.

Trestní řád podle Komára umožňuje speciální ochranu spisu. Žalobce, který je faktickým pánem přípravného řízení, může policistovi nakázat, aby informace o založeném spisu nikomu dalšímu neposkytl, ani nadřízeným. Jenže tím dostává detektiva do složité situace: zda vyhovět nařízení státního zástupce, či svým policejním šéfům, kteří ho mohou za neuposlechnutí potrestat. Nejde přitom o neřešitelný problém. Podle lidí z policejní branže by přitom stačilo, kdyby o zahájených šetřeních policisté svým šéfům řekli až před konkrétním zásahem, na kterém se zpravidla podílí mnohem více policistů než jen hlavní vyšetřovatel.

Celá věc může vyústit v ještě jednu paradoxní situaci. Detektivové budou na začátku trestního řízení ve spisu popisovat trestnou činnost jen velmi vágně, aby se z něho nedalo vyčíst, kdo je cílem vyšetřování. Údaje o podezřelých osobách a jména firem pro jistotu vynechají.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!