PRAHA Roberte, to měl být gól! Hlas trenéra Pavla Mejdra se nesl nad trávníkem hřiště v Dobrovízi, obci kousek za Prahou.
Jeho svěřenci se po první části tréninku rozdělili, navlékli rozlišováky a hráli na dvě. Ťuk ťuk, levá pravá, chyb je málo. Jako když trénuje prvoligové mužstvo. Ale tady jde o amatéry.
„Přece je neotrávím hned na začátku!“ odvětil kouči uličnicky záložník Robert Nedvěd, jeden z tahounů týmu, který umí šance vytvářet i proměňovat. „Při zápase to dám!“ dodal ještě.
Fotbalista divizního FC Přední Kopanina možná neproměnil šanci proto, že se mu hlavou honily myšlenky na dnešní utkání prvního kola domácího poháru.
Soutěže, která je jako stvořená pro menší, „nevýznamné“ kluby, jež si v ní mohou plnit fotbalové sny proti velkým týmům.
Jen si vzpomeňte na tažení druholigového Baníku Ratíškovice až do finále proti Liberci nebo na slavné vítězství divizního SK Líšeň, celku z brněnské periferie, který před třemi lety vyřadil Slavii.
Také fotbalisté, kteří chodí do práce, se aspoň jednou mohou dočkat mimořádného úspěchu.
Líšeňská senzace žije dodnes Líšeňští na tu slávu vzpomínají dodnes. „Byl to neopakovatelný okamžik, největší v naší historii. Nikdo z nás či našich příznivců nezapomene, že jsme vyřadili mistra republiky,“ usmívá se Cyril Malý, sekretář nyní již třetiligového klubu.
Líšeň tehdy zvítězila 4:3 a na stadionek pro 1700 diváků se namačkaly dvě tisícovky lidí.
„Šlo o největší zážitek mojí fotbalové kariéry, větší než byl loňský postup do MSFL,“ přiznává brankář Líšně Tomáš Sedmidubský, který se tehdy, i když chytal s nedoléčenou zlomeninou ruky, stal jedním z hrdinů utkání.
„Vyšlo nám úplně všechno. Dva dny jsme pak byli slavní, ale v dalších mistrovských zápasech jsme jedenáctkrát za sebou nevyhráli. Všude na nás řvali, že oni nejsou Slavia. Zkrátka nám to dávali sežrat, chtěli se vytáhnout. Ale příznivci nás nezatratili, euforie jim vydržela ještě dlouho,“ líčí chlapík, který pracuje jako pokladník v brněnské bance a mezi tyčemi Líšně je oporou pořád.
Také v Dobrovízi ve čtvrtek nepobíhali profesionální fotbalisté. Studenti, dva policisté, hasič, řemeslníci, úředníci. A dva kurýři.
„Já rozvážím zásilky autem,“ hlásil Robert Nedvěd. „A já na kole,“ usmíval se Jan Horák, univerzál, který je schopný odvést dobrou práci v obraně i v útoku.
„Skloubit práci a fotbal? Dlouho jsem se s tím pral, ale v týdnu víc než jeden trénink ošidit nesmím. Taková je dohoda, jinak by mě trenér nepostavil,“ pokýval hlavou smíšek týmu Přední Kopaniny.
Trávník jejich stadionku je v rekonstrukci, proto dnes Kopanina nastoupí v prvním pohárovém kole ve Zbuzanech rovněž na okraji Prahy. A soupeř nebude ledajaký, přijede třetiligový Chomutov. „To je motivace obrovská. Zvláště proto, že v případě vítězství by k nám přijelo Ústí, prvoligový nováček,“ řekl jednadvacetiletý Günter Bittengel, syn slavného otce.
Pohár je dobrou reklamou „Dřív jsem hrál za Meteor pražský přebor. V poháru jsme doma prohráli 1:2 s Českými Budějovicemi, ale v poločase jsme vedli 1:0. Byl to můj dosud životní zápas, třeba přijde další,“ doufá Jan Horák.
„Mít doma Ústí, to by byla pecka. Proto už zápas s Chomutovem bereme v kabině jako velkou výzvu,“ dodal Robert Nedvěd.
„Utkání proti prvoligovému soupeři můžu vřele doporučit. Je to šance, o nás pak věděla celá republika,“ vzkázal hráčům Přední Kopaniny líšeňský brankář Sedmidubský. Bude i letos mít následovníky?
***
„Šlo o největší zážitek mojí fotbalové kariéry, větší, než byl loňský postup do MSFL,“ přiznává Sedmidubský
ŽÁDNÝ STRACH Z VELKÝCH JMEN Může mít domácí pohárová soutěž podobný náboj jako třeba FA Cup v Anglii, kde si i tým ze čtvrté divize umí vyšlápnout na favorita z Premier League? Takových příkladů není mnoho, ale děje se to i v české kotlině či na moravském poli.
1999/2000 Hitem pohárové soutěže se stali fotbalisté tehdy druholigového Baníku Ratíškovice. Tým z Hodonínska vyřadil i prvoligové celky Drnovic a Blšan a přes rovněž druholigovou Plzeň se probil až do finále, v němž podlehl Slovanu Liberec 1:2. Ratíškovice později postihl smutný osud a letos sestoupily až do 1. A třídy.
1999/2000 Fotbalisté divizní Kadaně se nezalekli prvoligových Teplic a vyřadili je ve 2. kole 1:0 před na tamní poměry neobvyklou návštěvou tisíc diváků. Co na tom, že hostům chyběli někteří zranění hráči? Domácí měli historický triumf. 2003/2004 Na báječné pohárové tažení dodnes vzpomínají příznivci divizního SK Strakonice 1908. Strakoničtí se postarali o obrovské překvapení, když ve 2. kole po remíze 0:0 vyřadili prvoligové Budějovice na penalty 5:4, ve 3. kole jim penaltový kousek vyšel proti druholigovému HFK Olomouc (3:2 po remíze 0:0). Až v osmifinále je zastavil Slovan Liberec (0:2). 2007/2008 Překvapení zařídili ve 3. kole fotbalisté divizního SK Líšeň - nastříleli úřadujícímu mistru Slavii čtyři góly (4:3). Na stadionku pro 1700 diváků slavily triumf dvě tisícovky příznivců. Ve čtvrtém dějství Líšeňští trápili i Viktorii Žižkov, ale nakonec na dalšího účastníka první ligy nestačili (0:1). Nyní Líšeň působí v MSFL. 2007/2008 Divizní Chomutov překvapil, když ve 3. kole po remíze 0:0 vyřadil prvoligový Most 5:4 na penalty. V dalším kole už Chomutovští nestačili na druholigový HFK Olomouc (0:3).
