Vypočítat výšku stromu na základě podobnosti dvou trojúhelníků, potom se podívat ke kořenům, kdo všechno tam žije a co roste, a nakonec si sednout v jeho stínu a diskutovat o přirozených škůdcích nebo vlivu člověka. Anebo na něj uvázat houpačku. Zrovna takový může být program jednoho dne jedné třídy v rámci harmonizačního pobytu Základní školy Smržovka.
Šest autobusů v lese S pozváním na celoškolní harmonizační pobyt, o které jsme si tak trochu řekli, ředitelka školy Renata Šípková váhala. „Jedeme letos poprvé, zvát si rovnou novináře je odvážné,“ formulovala své pochyby. Nakonec jsme se ale na výletu domluvili. I na tom, že právě první zkušenosti a dojmy nás zajímají.
„Na žádnou školu v přírodě naše děti nejezdí. Jsme na horách, lyžování i les máme za humny, pořádáme spoustu akcí, projektů, spíme ve škole, učitelé s dětmi pořád něco podnikají, ale vlastně skoro vždy se žáci navečer vrací domů. Diskutovali jsme o tom, a protože je u nás mladý a nadšený pedagogický sbor, všichni měli o výjezd s dětmi zájem. Nakonec jsme se rozhodli, že když už pojedeme, pojedeme všichni spolu,“ popisuje ředitelka.
Škola ve Smržovce obývá dvě budovy, jednu pro první, jednu pro druhý stupeň, takže to není žádná malotřídka, která sotva zaplní jeden autobus. Autobusů, které děti vezly, bylo hned šest a na jejich palubě 234 dětí a třicet pedagogů. V lesích u Jičína museli působit velmi neobvykle.
„Jsme jedna škola. Tak jedeme všichni dohromady,“ odpovídá Renata Šípková bez zaváhání na otázku, proč se hned napoprvé vrhli do takhle velké akce a nerozdělili pobyt alespoň na samostatné výjezdy prvního a druhého stupně. Když se s velkým kolektivem dobře pracuje, má to spoustu výhod.
Jednou z nich je třeba možnost přetváření skupin dětí - jednou podle tříd, podruhé věkově smíšených. To lze využít například v teambuildingu. Při prolézání pavučinou, kdy každým jejím okem smí projít jen jeden z týmu, se lehčí a menší parťáci budou určitě hodit. Les jako velká školní budova Sedíme v jídelně, kolem nás procházejí děti s batůžky a penály a ředitelka má před sebou barevnu excelovou tabulku s programem celého týdne. Z ní je patrné, že právě teď prvňáky čeká písmenko M.
Jedna třída ho bude „hledat“ okolo v přírodě, druhá modelovat z hlíny. Třeťáci si na louce vyzkouší baseball, další třída právě odchází vařit na ohni vejce - nejspíš půjde o fyzikální pokus. Větší děti se budou učit orientaci v terénu, práci s mapou nebo poběží orientační závod podle GPS souřadnic. Deváťáci mají v horní kantýně hodinu finanční gramotnosti - celé dopoledne hrají deskovou hru, která pracuje s úroky, půjčkami a úvěry. Odpoledne se pak všichni promísí a celá škola se zúčastní dobývání pevnosti Boyard. Jde o půldenní sportovně vědomostní hru inspirovanou televizní soutěží.
Areál, který škola pro pobyt sehnala (což nebylo při počtu dětí zrovna jednoduché), je rozsáhlý, částečně v lese, sestává ze dvou chatkových osad a několika malých budov. Je tu i požární nádrž a rybník. Když je odpoledne hezky, střídají se děti na raftech - opět jde o teambuilding. Jen večerní plavbu se svíčkami museli učitelé zrušit, letošní září se s teplotou vzduchu zrovna nevytáhlo. Mezi stromy je pro děti připraveno nízké lanové centrum, kde mohou trénovat obratnost a mrštnost.
Venku na terase jedné chaty leží popsaná výstava lesních květin a plodů, převážně hub. I to lze okamžitě využít při výuce. Třeba: Prozkoumejte terén, ve kterém se ocitnete. Podívejte se, co zde roste a žije. Všímejte si, kde vychází a na které straně zapadá slunce. A když běžíte závod po fáborkách na čas, nezastavujte a nesbírejte hřiby.
Za týden se tu o dětech dozvíte tolik co za půl roku ve škole „Program neustále upravujeme, musíme se přizpůsobit počasí, tempu a únavě dětí nebo nečekaným událostem, jako je například narození dítěte v rodině jednoho z našich učitelů. I proto jsme s sebou ze školy vzali také kopírky a počítače. Vzali jsme prostě všechno. Místní úřad nám půjčil auto, takže jsme sem vybavení mohli postupně odvozit,“ říká ředitelka Šípková.
Naštěstí je celý týden hezky, být akce o týden později, změnil by se harmonizační pobyt v tomhle objektu tak trochu v bahenní lázně. „Zázemí pro mokrou variantu je tu malé, kdyby pršelo, asi bychom to museli druhý třetí den zabalit,“ uvažuje Šípková. Když ale vidím, jak rázně prochází areálem a jak má smržovácký tým akci připravenou, nevěřím, že by to udělali.
Výhodou celoškolního výjezdu je také možnost využít odborných znalostí učitelů druhého stupně i v programu mladších dětí. A tak žáci například odebírají vzorky z místního rybníka a pod mikroskopy všechny vlastnoručně nasbírané tvory pozorují a určují.
Fyzická aktivita, společné zážitky, výuka v praxi. A vzájemné poznávání. U prvních tříd neocenitelné - za týden v přírodě se učitel o svých dětech dozví tolik co za půl roku ve škole. Díky přítomnosti starších spolužáků se navíc prvňáci ve školním životě rychleji „zajedou“. A ti starší? Na společném pobytu se řada z nich projeví docela jinak. Některé děti jsou překvapivě praktické, jiné naopak. Pro učitele může být zajímavé i zjištění, že premiant třídy není schopen dát si usušit boty, nebo kdo je a kdo není parťák do nepohody.
Škola v přírodě, harmonizační pobyt nebo výjezdní týden - je jedno, jak se tomu říká, akce má své opodstatnění u všech škol, nejen těch z měst a průmyslových aglomerací. Děti znalosti a vědomosti nasávají závratným tempem. A to především tehdy, když jim jsou předávány jaksi mimochodem. Třeba když u toho visíte na laně nebo sedíte na lodi. Jeden týden v roce za to stojí, i kdyby jediné, co si z něj děti odnesou, byly hezké vzpomínky. Jak sehnat další děti Aby měla celá akce spád, stálý pedagogický sbor doplnili pomocníci: studenti z fakult (často bývalí žáci školy) a instruktoři z agentury Aktivní dovolená. Díky tomu může také v každé chatce, kde bydlí děti první a druhé třídy, každou noc spát i jeden dospělý.
Prvňáčci s pobytem neváhali -jsou tu všichni. Na pobyt odmítlo jet a ve škole zůstalo jen dvanáct žáků. „Určitě to nebylo z finančních důvodů, máme velkou podporu místního úřadu, takže každé dítě stál celý pobyt tisícovku,“ říká ředitelka. Ještě v červnu obeslala škola rodiče dotazníky, zda by o celoškolní výjezd dětí měli zájem. Většina odpověděla kladně. „Někteří dokonce říkali, že díky tomu, že bereme všechny školní děti, budou po letech poprvé týden doma sami. Třeba se naše pobyty za pár let příznivě odrazí i na obsazenosti školních lavic,“ žertuje ředitelka Renata Šípková.
***
JAK NA TO
Až budete pořádat podobnou akci, mějte na mysli: * Hodně dětí potřebuje hodně prostoru (ploch) na sportování * Třídní aktivity střídejte s mezitřídními * Jmenujte vedoucí jednotlivých aktivit * Nechte každou třídu „vyniknout“ a něco připravit * Počítejte s mokrou variantou. Domluvte si třeba návštěvy místní tělocvičny. * Vezměte na akci pomocníky, každá ruka, hlas i nápad se hodí.
O autorovi| LENKA MARTINKOVÁ, Autorka je stálá spolupracovnice přílohy Akademie LN
