Poprvé v kariéře zažil pocit, že musí obhajovat jeden z prestižních profesionálních pásů. A Lukáš Konečný (32) si s novou zkušeností poradil skvěle – Arménce Hamleta Petrosjana v pátek večer v Praze jasně přejel na body 3:0 a dál vládne Evropě v lehké střední váze. „Je to pro mě další krok v cestě za světovým titulem,“ pravil nejlepší český boxer, kterému výhra vynesla přes půl milionu korun.
* Jak byste zhodnotil první obhajobu evropského titulu?
On měl celkem tvrdý úder, takže jsem si musel dávat pozor. Něco jsem i chytil, ale nic hrozného, zápas jsem měl pod kontrolou.
* Dokončil jste s rozseknutým obočím, jak jste k tomu přišel?
V posledním kole, po dvou hlavičkách soupeře. Dělal to i předtím, ale hlavičky k boxu patří. Určitě to ale nebylo po úderech. V závěru jsem cítil, že mi teče krev, bylo to trošku nepříjemné, ale nic hrozného. Ještě jsem se naštěstí neviděl v zrcadle. (úsměv)
* Po zápase jste se v ringu radoval i s dcerou. Užil jste si to?
Já ji bral už dřív, ale vždycky si stěžovala, že je pak upatlaná, když ji beru do náruče. Takže jsme se dohodli, že ji nebudu brát do náruče, aby neměla mokré ty bílé šatičky. Myslím, že je ráda. I pro ni je to příjemné, určitě jí řeknou i spolužáci ve škole, že ji viděli.
* Petrosjan celý zápas jen ustupoval. Nepřišlo vám, že tak trochu utíká?
A co jiného mu zbývalo? Chtěl bys mě tlačit? (směje se) Je vyšší, musel boxovat z ústupu, těžko by mi vnutil svůj styl. Pokud by se o to snažil, nejspíše by odešel před limitem. Zvolil dobrou taktiku. Od začátku pochopil, že jsem silnější, s takovým pocitem se těžko boxuje.
* Přesto se zápas doboxoval na plných dvanáct kol. Byly okamžiky, kdy jste si myslel, že můžete vyhrát i před limitem?
Od třetího, čtvrtého kola jsem cítil, že toho má dost, po každém kole se dlouho vydýchával. Možná kdybych víc zabral... Ale je to složité – on byl zároveň hodně tvrdý, mohlo by se stát, že bych zabral a stejně ho nesložil, vyšťavil bych se a nakonec bych odpadl já.
* Užil jste si atmosféru v hale? Na Podvinném mlýně bylo skoro vyprodáno, diváci byli hodně hluční.
Byli skvělí. To je důvod, proč chci boxovat doma. Myslím, že kdybych boxoval s Dzinzirukem tady, tak jsem už dva a půl roku mistrem světa (na jaře roku 2008 prohrál v Drážďanech Konečný sporně se Sergejem Dzinzirukem zápas o titul mistra světa organizace WBO – pozn.).
* Takže odveta s Dzinzirukem bude v Česku?
Pokud to někdo zaplatí, budu jen rád. Myslím, že na to mám. Že můžu předvést dobré představení i v boji o světový titul. Je to na manažerech a na jednáních.
* Byla obhajoba těžší než zisk titulu v září s Matthewem Hallem v Anglii?
Nebyla. S Hallem jsem věděl, že mi první dvě kola nevyšla a že jsem je u bodových prohrál, takže jsem musel zabrat. Teď jsem cítil, že i když některé kolo mohlo vypadat vyrovnaně, bodoví ho dají mně. To je právě ta síla domácí půdy, která je v boxu strašně důležitá.
* Vždycky jste byl smutný z toho, že zápasy v Česku nezajímají domácí televize. Teď se to změnilo, co to může pro box znamenat?
Myslím, že se zápas líbil jak lidem tady, tak těm u televize, pokud na to třeba náhodou přepnuli. Profibox u nás nemá tak širokou základnu, každá prezentace je plus. Spousta lidí má navíc na box hodně zkreslený pohled.
* Jaké jsou vaše další plány?
V neděli si chci užít svátky, je Mikuláš a máme už objednanou restauraci. Po delší době si dám pivo, v pátek jsem už měl po vážení steak a to je něco neskutečnýho, když se po pěti týdnech přípravy můžete uvolnit a jíst, co chcete.
* Takže si užijete i Vánoce? Loni jste musel kvůli zápasu v Lucerně 30. prosince držet dietu.
Přesně. Tataráček, vánoční jídla, cukroví, těším se. Manželka už toho hodně napekla, takže dám nohy nahoru a budu si užívat.
* A to i s vědomím, že jste skončil dvacátý v anketě Sportovec roku...
Je to hezké, jsem za to rád. Abych řekl pravdu, tajně jsem doufal v desítku, ale to se musím ještě víc dostat do povědomí a vyhrávat. Před víc než deseti lety jsem byl ještě v amatérech po bronzu z mistrovství světa čtrnáctý, což je moje maximum. Takže mám ambice taky na tomto poli. I tak si myslím, že jsem letos přeskočil slušná jména a zařadil se ke sportovcům, kteří jsou mediálně známější. Což je dobře nejen pro mě, ale pro celý český box.
