Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií, i když vzbouřenou, a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Ostatní země Peking upozorňuje, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.
V lednu Trump politiku jedné Číny otevřeně zpochybnil. V rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal prohlásil, že o všem je možné jednat, včetně otázky jedné Číny. Později ale slíbil, že Spojené státy se budou i za jeho vlády politikou jedné Číny řídit.
Trump ve čtvrtek podle agentury Reuters řekl, že Tchaj-wan je nejcitlivější otázkou v čínsko-amerických vztazích.
  |
Spojené státy přerušily oficiální diplomatické vztahy s Tchaj-wanem v roce 1979, udržují s ním ale čilé neoficiální styky a Washington nadále dodává Tchaj-wanu zbraně. Tvrdí, že tak činí proto, aby mu pomohl udržet schopnost se bránit.
Nejnověji Spojené státy vyvolaly rozhořčení Číny, když dovolily tchajwanské prezidentce Cchaj Jing-wen zastavit se na amerických územích na Havaji a na Guamu, když cestovala na návštěvu tří malých tichomořských států. Peking předtím Spojené státy vyzýval, aby tchajwanské prezidentce tyto zastávky znemožnily.
Jak uvedla agentura Reuters, Trump podle očekávání v čtvrtečním jednání se svým čínským protějškem příliš nezdůrazňoval ožehavá témata, jako je otázka Tchaj-wanu či územní spory v Jihočínském moři. S prezidentem Si Ťin-pchingem hovořil zejména o severokorejských zbrojních programech a o bilaterálním obchodu.
Předpokládá se ale, že Jihočínské moře bude jedním z hlavních témat jednání na dvou regionálních summitech, které se konají tento týden ve Vietnamu a na Filipínách. Bílý dům oznámil, že Trump se v pátek zúčastní summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) ve vietnamském Danangu a o víkendu také summitu USA - Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) na Filipínách. Na vrcholnou schůzku APEC jede i čínský prezident.
Peking si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, kudy vedou významné námořní trasy a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Nároky na určité oblasti si činí také Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.
V posledních letech Čína také buduje v oblasti Jihočínského moře umělé ostrovy navršením písku u korálových ostrovů. Zřizuje na nich také infrastrukturu - ranveje až o délce tří kilometrů vhodné i pro vojenské účely, přístavy, majáky, radarové stanice, ubytovací zařízení a další prvky.
Spojené státy do sporů asijských zemí o Jihočínské moře nevstupují, opakovaně ale prosazují zachování svobody plavby a přeletů v oblasti. Do regionu vysílají za tímto účelem své letouny a lodě. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson už dříve rozčilil Čínu, když prohlásil, že USA by měly rovněž zamezit Pekingu v přístupu na nově vytvořené ostrovy ve sporných vodách Jihočínského moře.
„Vedli jsme tady v Číně upřímnou diskusi o otázkách námořní bezpečnosti a o Jihočínském moři. Postoj USA k této záležitosti se nemění,“ řekl novinářům Tillerson. „Trváme na tom, že musí být zachována svoboda plavby a že země, které si (území v Jihočínském moři) nárokují, se musejí řídit mezinárodním právem a musejí zastavit budování a militarizaci základen,“ dodal.
