Tělesnost na Kampě. Kupka, Munch či Kokoschka v nových souvislostech

Výstava ukazuje, jak se od konce 19. století vyvíjelo zobrazování figury - a František Kupka přešel k abstraktnímu malířství právě přes figuru. Pro srovnání Kupkovy tvorby s dílem dalších umělců, kteří také opouštěli tehdy tradiční akademickou figuru, výstava ukazuje třeba zmíněnou vzácnou zápůjčku. „Přišlo nám lákavé pověsit vedle sebe (Kupkovu malbu) Andrée a dílo Edvarda Muncha Muži na břehu,“ představila dnes novinářům jedna z kurátorů výstavy Helena Musilová dvě stěžejní díla v expozici pocházející z přibližně stejného období. Výstava je kvůli významným zápůjčkám pojištěna na 500 milionů korun, uvedl Jiří Pospíšil z Nadace Jana a Medy Mládkových.

Menší olej nazvaný Andrée z roku 1906, na níž Kupka namaloval nevlastní dceru, patří do souboru děl, který Mládková získala před třemi lety z USA a jež dokresluje jeho cestu k abstrakci. Výstava poprvé v Česku veřejně prezentuje obraz Studie Andrée (Svlékající se Andrée), který letos ve Švýcarsku získala Galerie Zdeněk Sklenář. Další významnou zápůjčkou podle Pospíšila je působivý obraz Oskara Kokoschky Žena a otrok zapůjčený z Galerie Zlatá husa.

Muzeum Kampa - výstava Tělesnost 1890 – 1921: Munch, Kupka, Kokoschka. Na snímku dílo od Oskara Kokoschky Žena a otrok.

Má důležitou pozici v první části výstavy a má také autobiografický prvek - vedle své bývalé manželky Almy Mahlerové se v podřízené pozici namaloval sám Kokoschka, uvedl kurátor Adam Hnojil. Výstava se dělí do čtyř částí a ta první ukazuje sociokulturní kontext doby, kdy malíři přecházeli od klasického akademismu k avantgardě.

Druhá místnost ukazuje revoltu umělců proti akademickému zobrazování aktu, kdy se začínalo malovat podle volného modelu. Do té doby bylo standardní, že model stojí a malíř jej zachycuje pouze v jedné, „ztuhlé“ podobě, řekl Hnojil. Třetí část se jmenuje Horizonty naturalismu a ukazuje, kam až může dojít akademické zobrazování modelu. Poslední část výstavy se jmenuje Horizonty exprese a ukazuje cestu k expresi především na Munchově díle, které mělo i díky jeho pražské výstavě na počátku 20. století, velký vliv na české umělce.