Mumifikovaný prst byl nejprve zapsán ve sbírkách někdejšího Františkova muzea (teď Moravské zemské muzeum). Není doloženo, jak a kým byl do muzea získán. Ve dvacátých letech 20. století byl sbírkový předmět předán do Muzea města Brna, kde je uložen dosud.
V roce 1999 vědci dělali antropologický výzkum mumie Trencka a prst ztotožnili s mrtvolou. „Souhlasila velikost, stav zachování a serologické vyšetření, tedy určení krevních skupin,“ uvedl Vachůt. O tom, že se prst vrátí k tělu, rozhodli muzejníci loni. Prst byl již antropologicky a lékařsky vyšetřen, mechanismem jeho odlomení bylo prosté ukroucení. Z prstu se díky výbornému dochování podařilo získat obrazec papilárních linií, tedy otisk palce. „Důvody zcizení prstu jsou neznámé. Mohlo jít o prostou klukovinu či získání magického reliktu - prstu udatného vojáka a hrdiny barona Trencka,“ uvedl Vachůt.
  |
Podle něj se objevila i teorie, že prst mohl být ukraden kvůli šperku, který nesl. Jelikož jde ale o palec a na něj se prsteny nedávaly a navíc dle písemných záznamů byl Trenck na svoji žádost pohřben jako chudý kapucín, není tato teorie pravděpodobná.
František Trenck se narodil v roce 1711 v Kalábrii, byl důstojníkem habsburské i ruské armády, předákem obávaných pandurů. Už za života o něm vznikla řada mýtů, příběhů i pamfletů. Po mnoha výstřelcích, avantýrách a krutostech byl odsouzen k smrti, nakonec skončil jako doživotní trestanec na Špilberku.
Když v roce 1749 v Brně zemřel, byl pochován v kapucínské hrobce. Řádu menších bratří odkázal 4000 zlatých. Osud válečníka kdysi inspiroval i spisovatele Karla Maye. V roce 2012 vznikla v Městském divadle Brno inscenace o Trenckovi. Brněnský pivovar po něm pojmenoval jeden ze svých produktů.
Mumie podstoupila před týdnem radiologické vyšetření ve Fakultní nemocnici Brno. Je dobře zachovalá. Lze to přičíst přirozeným podmínkám v kapucínské hrobce v Brně, kde je tělo uložené od Trenckovy smrti.
