* Před závody jste přiznal, že vás blížící se lety v Harrachově budily ze sna. Jak si tedy najednou vysvětlit váš přerod v letce?
Já fakt nevím. Malinko jsem měl určitě štěstí, ale ovlivnil mě i fakt, že na poslední chvíli jsem se začal na lety těšit. S tím se asi dostavila uvolněnost, která je u nás hrozně důležitá. Předtím to ale byla hrůza.
* V jakém smyslu?
Vnoci se mi třeba zdálo, že v příšerných povětrnostních podmínkách sedím na nájezdu na lavici, reprezentační trenér David Jiroutek mě nepouští a já jen čekám a čekám. Brrr... Strach jsem tady sice neměl, ale respekt určitě jo. Odhaduju, že před prvním skokem mně možná tep vylétl až někam k 290...
* Nadšení jste dával náležitě najevo už po prvním nedělním kole, kdy jste exceloval skokem dlouhým 208,5 metrů. Co se vám honilo hlavou?
Těšil jsem se hlavně z nádhernýho letu. Měl jsem radost, že si tady konečně umím dobře sednout na nájezdu a při letu se mi povedlo výborně vytáhnout nad lyže. Přestože jsem ještě trochu zpozdil odraz, odlítlo mi to fantasticky. Fakt jsem si tenhle let užil.
* Neobával jste se při vývoji závodu, že na vás už popáté v životě zůstane nevděčná čtvrtá příčka?
Tak to mě samozřejmě napadlo. Povídal jsem si, proboha už to čtvrté místo ne! Konečně si chci i užít stupně vítězů.
* Jak jste si je tedy konečně po boku Morgensterna a Ammanna užil? Jak vám vedle nich bylo?
Byl to fantastický zážitek, Před závody mě absolutně nenapadlo, že bych mohl stát na bedně. A s výkonem 211 metrů... Navíc tady. Přijela se podívat rodina, kamarádi, známí, diváci, taky ti z Polska nám hrozně fandili. Nemám slov, byl to fakt fantastický prožitek. Kéž by se zase někdy brzy opakoval.
* Vzhledem k tomu, že jste se neustále lepšil, asi bylo dobře, že závody skončily. Třeba byste příště přistál v restauraci U krtka, jak kdysi vtipkoval Jakub Janda...
Třeba bych už neměl na podmínky štěstí, kdo ví. V neděli jsem udělal hrozně dobře, že jsem vynechal zkušební kolo. Neriskoval jsem, že se rozhodím a nepůjdu do závodu s čistou hlavou. Před skokem už jsem necítil ani trochu nervozitu.
* Již v úterý vás čeká další let. Tentokrát letadlem na závody do Japonska. Těšíte se?
Letadlem se docela bojím lítat, takže zase budu mít nervy. Ale ke sportu už cestování patří.
* Stačíte vůbec ten úspěch oslavit?
Ale jo, doma v Lomnici si s přítelkyní dáme pár panáčků...
