Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Teplo a světlo jako budík

Česko

Rostliny na jaře neprobouzí jen oteplení, ale i prodlužující se den

Astronomicky už jaro začalo, ale většinu rostlin pravé procitnutí ze zimního spánku teprve čeká. Jak poznají, že je čas vykvést? V dnešním rozhlasovém pořadu to vysvětluje Helena Štorchová z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Letos sice nebyla zima nijak přívětivá, ale v jiných letech není třeba tak chladno ani tolik sněhu, a rostliny přesto počkají na jaro. „Většinu lidí asi napadne, že rostlinám vadí sněhová pokrývka, která brání průniku světla k listům, a také mráz. To je samozřejmě pravda, ale rostliny trpí také nedostatkem vody, protože je půda zamrzlá. To sužuje zejména stromy,“ vysvětluje Helena Štorchová.

Rostliny přečkávají zimu velmi rozmanitým způsobem. Jednoletky jako třeba merklík v podobě semínek, takzvané trvalky (například krokusy nebo sněženky) se stahují do cibulí a hlíz.

Zvláštní kategorii rostlin představují stromy. Většina jehličnanů, kromě modřínů, si listí (v tomto případě jehlice) přes zimu ponechává. Jehličky však mají na rozdíl od listů tuhý povrch, který brání odpařování vody. Opadavé stromy zase na podzim hrají všemi barvami – zelenou nahrazuje červená a žlutá. „Barevné listy se neobjevují jen pro potěchu lidského oka. Jde o součást životní strategie stromů. Zelené barvivo se rozkládá a jeho součásti, různé cukry, aminokyseliny a další organické látky se postupně stěhují z listu do kořene. Živiny se tak uchovají do příštího léta,“ vysvětluje Helena Štorchová. V listu zůstávají žlutá a červená barviva.

A je pro strom lepší jehličí, které neopadává, nebo listy? Při hledání odpovědi může pomoci pohled na daleký sever, do tundry. Helena Štorchová byla několikrát na Aljašce za polárním kruhem. Tam si všimla dvou druhů stromů – jehličnatého smrku černého (Picea mariana) a kupodivu také listnatého topolu balzámového (Populus balsamifera). „Rostou pospolu. Nejsou to samozřejmě žádní velikáni, jde o všelijak pokřivené stromečky vysoké asi metr,“ popisuje Helena Štorchová. Připomíná, že listnáčům i jehličnanům se daří na severu dobře, oba typy stromů se přizpůsobily k přežívání zimy.

„Rostliny v severních oblastech jsou v porovnání s mírným pásem vystaveny mnohem větším rozdílům v délce dne na jaře, v zimě a v létě. Musí proto přesně vnímat správnou délku dne a podle ní se zařídit, protože vykvést či vypučet o týden dříve, nebo později by mohlo být fatální,“ říká česká bioložka.

Pro rozhodování, kdy se má rostlina uložit k zimnímu spánku, je důležitá teplota. Ta ale nestačí – teplotní výkyvy by totiž mohly rostlinu zmást. Další orientační bod proto tvoří délka dne. „Stejně jako doba usínání, je i doba probouzení diktována teplotou, ale také délkou dne. Různé druhy stromů, třeba i ovocných, se probouzejí v různý čas. Například trnky kvetou dříve než jabloně, ale v květnu už je vzhůru celá zelená příroda,“ uzavírá Helena Štorchová.

Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo.

Text zkrátila redakce Lidových novin.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!