V roce 2009 vydalo vyhlášku s památnou definicí „prasetem se rozumí zvíře druhu prase“. V roce 2010 ministerstvo zemědělství reguluje tetování psů.
Když v roce 2006 skončily volby patem a zablokovaným parlamentem, deník New York Times napsal, že Česká republika „přepnula na autopilota“. Jen nikdo netušil, že to bude platit ještě i o první půlce roku 2010. Oč méně mohl kabinet Jana Fischera prosadit zákonů, o to víc loni vydal nařízení a vyhlášek. Zde je výběr z jeho výkonů.
Závazné nařízení č. 68/2010 o ochraně zdraví při práci nově stanoví, že se na pracovištích musí jednou za osm let vymalovat. V prašném nebo chemikáliemi zamořeném prostředí častěji. Avšak pozor, „pracoviště v podzemí hlubinných dolů“ se vymalovávat nemusí.
Fischerova vláda vstoupí do historie předpisem, jehož název je delší než jeho obsah. Konkrétně jde o nařízení č. 25/2010 o stanovení orgánu státní správy, v němž vojáci z povolání plní služební úkoly obranného charakteru, a o počtu vojáků z povolání v něm. Obsah zní: na úřadu vlády slouží jeden voják z povolání.
Nejpozoruhodnější předpisy ovšem vydalo ministerstvo zemědělství. Zejména pokud byste nevěděli, co je zimní spánek, nebo byste si chtěli potetovat psa.
Nemusíte mít nápis Hnůj Vášeň zemědělských úředníků pro definice trvá už léta - bez ohledu na to, kdo je zrovna ministrem. Dodnes nepřekonaný rekord přinesla vyhláška z roku 2003 o veterinárních požadavcích na obchod se zvířaty, která měla definic hned třicet. Jako třeba co je to hejno („všichni ptáci, kteří jsou ve stejném vzduchovém prostoru“), co je to stádo nebo co je to jednodenní kuře (to byste neuhodli: „všechna ještě nekrmená drůbež mladší 72 hodin“).
Vyhláška o ochraně handicapovaných zvířat při chovu č. 114/2010 také neodolala a začíná krátkým opakováním z prvouky pro první stupeň ZŠ: zimní spánek je „specifická reakce některých savců na zimní období, kteří v klidovém stavu a při útlumu všech fyziologických procesů přečkávají nepříznivé zimní podmínky“.
Pokud jde o tetování psů, to dosud prováděli veterináři nebo si ho organizovaly samy chovatelské kluby, protože se týká čistokrevných štěňat. Tetování je ovšem bolestivé a časem mizí. Proto se od něj upouští - jak píše časopis Svět myslivosti i chovatelský server Mazlicci.cz - a nahrazují ho čipy. A právě v tu chvíli přichází ministerstvo zemědělství a na základě novely zákona na ochranu zvířat ho reguluje vyhláškou č. 128/2010. Pokud pocítíte potřebu potetovat psa, musíte absolvovat školení a zkoušku. (Vyhláška pamatuje na kdejaký detail, ale kupodivu neříká, na kom máte předvést „bezchybné provedení označení tetováním“. Snad na psovi.) Vezete-li hnůj, nemusíte mít nápis Hnůj. Kdo nevěří, ať nahlédne do vyhlášky č. 94/2010 o některých veterinárních a hygienických požadavcích na přepravu a zpracování vedlejších živočišných produktů: „Hnůj, který je přepravován na území České republiky (...), nemusí být provázen obchodním dokladem ani veterinárním osvědčením a obal, nádoba nebo vozidlo, v němž je přepravován, nemusí být slovně označen slovem hnůj.“ (Lze slovně označit ještě i jinak než slovem?)
Takže princip „každý občan smí činit, co není zakázáno“ nezaručuje jen druhý článek ústavy, ale už i předpis 94/2010. Vyhláška roku! Než přišla evropská smršť Pro spravedlnost nutno říci, že Fischerova vláda chrlila podzákonné předpisy především v roce 2009, kdy přijala 148 vyhlášek a 62 nařízení (pro srovnání: Topolánkova vláda přijala v témž roce 37 vyhlášek a 16 nařízení). Loni už ubrala tempo - 98 vyhlášek, 33 nařízení.
Zdálo by se, že je to celkem neškodná posedlost tvorbou práva. Jenže za prvé, při takovém přístupu Sbírka zákonů nesmyslně bytní. Na konci předloňského roku měla 492 položek, o šest víc než v roce 2008, kdy politická vláda přijímala skutečné zákony. Loňský rok je o málo lepší, počet položek se přehoupl přes 430. (Za vlád Václava Klause mívala Sbírka ročně maximálně přes tři sta položek, přijímalo se kolem 70 zákonů ročně. Za Zemana a Špidly se roční dávka zákonů zvýšila ke stovce. V roce vstupu do Evropské unie přišla smršť, kdy parlament schválil 159 zákonů a ve Sbírce vyšlo sedm set předpisů.)
Za druhé, úřednické vládnutí pomocí vyhlášek a nařízení ztrácí průhlednost. Zákony je třeba veřejně probrat a obhájit v parlamentu. Kdyby Fischerův kabinet musel vysvětlovat, proč se musí každé pracoviště co osm let vymalovat, možná by mu to poslanci rozmluvili.
A za třetí, podzákonné předpisy vedou - řečeno s klasikem - k minuciózní reglementaci, místo aby si ministři dali za cíl předpisy zjednodušit či zrušit. I když - několik loňských pokusů zaslouží ocenění. Čestná cena: Heger a Kalousek Tím lepším bylo nařízení Fischerovy vlády č. 91/2010 o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů. Nahradilo starou - nedodržovanou - vyhlášku z roku 1981, podle níž komíny povinně čistil kominík. Nyní si aspoň ty u kotlů na dřevo a uhlí mohou lidé čistit sami.
Tím horším byl pokus hlavního hygienika Víta zjednodušit vyhlášku o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti. Vyhláška č. 320/2010 sice dál povoluje spaní ve stanech s podsadou, ale na všech táborech vyžaduje jednou týdně sprchování teplou vodou. (Jaroslavu Foglarovi by nezbylo než přejít do ilegality.)
Čestné uznání získává ministr Heger za zrušení socialistické směrnice o umělém oplodnění a ministr Kalousek za zrušení vyhlášky o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě. A celá Nečasova vláda měla před loňským silvestrem ve Sbírce jen deset zákonů, což zní slibně. Tedy pokud to byl záměr, nikoli nemohoucnost.
***
Nepřekonaný rekord přinesla vyhláška z roku 2003, která měla třicet definic. Třeba co je stádo, co je hejno a co je jednodenní kuře.
