V téhle obci na Mikulovsku sídlí vinařství Miroslava Kovácse, založil je se svým otcem v roce 1998. Jeho o deset let mladší Sauvignon z tratě Na Štrekách letos získal zlato na nejslavnější vinařské soutěži světa Concours Mondial de Bruxelles. Své prvenství obhájil mezi 6000 víny z 54 zemí světa. A sběr sauvignonu čekal i nás.
Romantika zlámaných zad
Přijeli jsme v jedenáct, právě na svačinu. Sbírat se začíná již v osm hodin ráno, zpracování hroznů totiž trvá určitý čas. Takže když jdou sběrači z vinohradu ve dvě odpoledne, ve vinařství začíná druhá směna – odstopkování hroznů, lisování šťávy a její stáčení –, která končí kolem deváté desáté hodiny večer.
Na trávě a mezi řádky posedává zhruba patnáct lidí, půl na půl studenti a důchodci. Každý vybaluje obří krajíce chleba s pomazánkou, tlačenkou či sekanou, sem tam probleskly řízky a koláče. Naše tenké plátky superzdravého žitného lisovaného chleba se sýrem a mrkev vypadají vedle nich dost uboze. Po třetím ujištění, že opravdu nemáme hlad, pauza končí, fasujeme rukavice a nůžky. Jde se sbírat.
Najednou se sbírají čtyři řádky, z každé strany vinného keře jde několik lidí, stříhá hrozny od sloupku k sloupku a hází je každý do svého kbelíku. Jednou řadou projíždí traktor s vlečkou a párem chlapů, kteří kbelíky vysypávají. A už to jede. Najít hrozen, odstřihnout, hodit do kbelíku, najít další, odstřihnout, hodit do kbelíku – a stříhat pokud možno rychleji než Střihoruký Edward. Než se dostanu do tempa, ostatní už jsou tři metry přede mnou, musím je předejít o "nastříhat" si něco do rezervy.
Po třech hodinách na odpoledním sluníčku z nás leje pot. Jak stříhám v předklonu, vytahuje se mi neustále tričko nahoru a fouká mi na záda. Ofina mi padá do očí a rukavice lepí od hroznové šťávy. Jakmile je vlečka plná nebo dojede na konec řádku, máme pauzu. Kdo nekouří, zobe víno – vpodvečer už ho nemůžu ani vidět, ale stejně slaďounkým kuličkám neodolám. Klidně bych tu zůstala ještě pár dní, po týdnu si prý tělo zvykne, ale přítel je proti. Balíme.
Tohle je skutečný outdoor
Jedeme domů a já mám absolutně čistou hlavu. Při sběru na nic nemyslíte – firmy by sem měly posílat své manažery, nahradí to psychoterapii i dovolenou. Ani za dva týdny u moře si zdaleka neodpočinete tak jako za dva dny ve vinohradu. Příští rok přijedu zase.
Chcete-li zažít něco podobného, zavolejte do jakéhokoliv vinařství, jistě vás rádi uvidí. Ve vinařství Kovacs se sbírá od pondělí do pátku, o víkendu můžete vyrazit na kola nebo procházku – ubytovat se můžete v pensionu. Kontakt najdete na www.vinarstvi-kovacs.cz, znojemské vinaře hledejte na www.vocznojmo.cz. Výlet můžete spojit třeba s koštem znovínských vín, který probíhá od 13. do 14. října v Louckém klášteře (více na www.znovin.cz). S prázdnou neodjedete, ve vinici si natrháte trochu vína a určitě si nezapomeňte koupit to již zpracované – sudové či v lahvích.
Zemědělaské práce - ilustrační foto. foto: Shutterstock