Farmářské trhy si na biopotraviny nehrají. Staly se však fenoménem

Farmářské trhy se objevily v Praze, Plzni, Brně, Příbrami či Dobříši. Většinou jim dominuje česká zelenina (banány, pomeranče ani olivy na trzích nečekejte), sýry, uzeniny, maso, pečivo, květiny a sazenice.

"Trhy by měly přispět ke zvýšenému zájmu o místní potraviny, které nejsou převážené tisíce kilometrů, mají vyšší kvalitu a jsou alternativou k anonymním produktům ze supermarketů," říká jeden z organizátorů farmářských trhů v Plzni Tomáš Popp.

A zdá se, že Češi na tuto alternativu slyší. Chtějí nakupovat přímo

Biobedýnky Ostrava Petr Valošek, Kujavy 196 valosek@post.cz, 603 504 391 – ředkvičky, bylinky, kořenová zelenina, meruňky, jablka, vejce z domácího chovu a včelí med Brno Tři sudičky, s. r. o., Pellicova 5, Brno trisudicky@centrum.cz, 774 097 487 – zelenina, ovoce a bylinky Praha Ekostatek Vlkaneč, Stanislav Svatoň 602 139 849 – ovoce, zelenina a základní mléčné výrobky

od zemědělců. a jsou ochotni si za potraviny s jasným původem připlatit. "Ukazuje se, že potenciál farmářských trhů je veliký," říká gastronomická novinářka a organizátorka farmářských trhů v pražských Klánovicích Hana Michopulu. Principy takových trhů jsou podle ní jasné. "Farmářské trhy jsou místem, kde si jednou či dvakrát týdně koupíte široký sortiment potravin přímo od farmářů, kteří je vyrábějí co nejblíže místa prodeje. Ideální je, aby to farmář neměl na trh dál než třicet kilometrů," říká Michopulu.

A zájem farmářů o přímý prodej výpěstků si nezadá se zájmem zákazníků. "Sice trhům zpočátku trochu nedůvěřovali, ale to se postupně změnilo. Dostávají za své suroviny lépe zaplaceno, protože se nemusejí dělit o marži s obchodníky, a navíc mají přímý kontakt se zákazníky, který je hodně baví," vypočítává Hana Michopulu výhody prodeje a nákupu pod širým nebem.

Výběr zemědělců a dalších prodejců ze strany organizátorů není podle Michopulu nijak zvlášť omezen. Na trzích se většinou nehraje hra na biovýrobky, i když i ty se tu dají obvykle koupit. "Zajímá nás kvalita a tu rychle poznáme. Třeba u stánku pana Poláka na našem klánovickém trhu se každý podzim degustuje deset odrůd hrušek a vede se zasvěcená debata o tom, která je vhodná na pečení s medem, která na koláč a jaká na dozrání. A jeho jablka se vybírají podle buketu: to voní po hroznech, tohle po květinách," vypravuje Michopulu.

Soukromý zemědělec Antonín Němec, který své sýry a další mléčné výrobky prodává na trhu v pražských Dejvicích, k tomu dodává: "Já svoje výrobky neprodávám za nižší ceny, protože preferuji kvalitu a nabízím jiný produkt, než je k mání v obchodech. Svoje zboží lidem přivezu. Klidně můžou přijet ke mně na farmu, aby se podívali na telata a krávy, na to, jak sýry vyrábím. Zákazníci v mém případě vědí, od koho potraviny kupují, a já jim ručím za jejich kvalitu."

Podle agrárního analytika Petra Havla si farmáři prodejem na trzích příliš nevydělají. "Pro většinu z nich nepředstavuje přímý prodej hlavní ekonomický zdroj, protože na trzích se toho moc neprodá. Spíš jde o doplněk příjmů a propagaci a také alternativu k dodávkám do velkých sítí," myslí si Havel.

Přesto obliba přímého prodeje mezi farmáři neustále stoupá. Zemědělci své výrobky inzerují také na internetu: roste nabídka takzvaných bedýnek – jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní vám zemědělec z okolí vašeho města připraví směs sezónní zeleniny (obvykle osm až deset kilo za cenu, která se pohybuje kolem dvou set korun). Spokojeni jsou pak všichni – zemědělec má zajištěný pravidelný příjem, zákazník čerstvou zeleninu.